“Nula na policejním alkoholtesteru vůbec nic neznamená, přijít o řidičský průkaz můžete vmžiku a vůbec nerozhoduje, zda jste něco pili nebo ne, zda vám policie alkohol prokáže nebo ne. Policii ČR se dostala do ruky nepříjemná zbraň, kterou začíná využívat. Na naši redakci se obrací stále více čtenářů, kteří za volantem zažili téměř šikanu policejních hlídek. Ty nyní mohou zastavovat řidiče bez důvodu a podle některých výkladů nacházejí obezličku, jak se dostat až k případným odměnám z udělených pokut, aniž by řidičům prokázaly nějaké pochybení.”

Firstclass.cz

Článek působil jako klasický Hoax a tak jsme požádali o vyjádření kompetentní osoby Policie ČR. Vrchní komisařka kpt. Veronika Hodačová k článku podotýká:

Text obsahuje celou řadu nepřesností a zavádějících informací. V první řadě se jedná o zcela nepravdivě prezentovaný fakt, že mají příslušníci Policie České republiky (dále jen policisté) provize z vybraných pokut.  Považujeme za nutné vysvětlit, že všechny pokuty, které uloží policisté, jsou příjmem státního rozpočtu a nijak přímo neovlivňují výši příjmu policisty, který pokutu uložil. Ve vztahu k přestupkům týkajícím se požití alkoholu řidičem motorového vozidla je navíc nutné dodat, že taková jednání policisté nemohou projednat v blokovém řízení, a tedy ani uložit pokutu přímo na místě. Každé takové jednání oznamují policisté příslušnému správnímu orgánu, který se věcí dále zabývá. Pro úplnost dodávám, že správní orgány vykonávají činnost zcela nezávisle na Policii České republiky, jedná se o orgány obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.

Pokud jde o kontroly prováděné v souvislosti a alkoholem v silničním provozu, je nutné konstatovat, že policisté využívají pouze oprávnění, která jim svěřuje zákon, a to za účelem snižování následků dopravních nehod, u kterých hraje roli právě alkohol. Kvůli takovým nehodám se ročně domů nevrátí desítky lidí. V roce 2011 zemřelo při dopravních nehodách zaviněných pod vlivem alkoholu 89 osob, dalších 2700 účastníků těchto nehod utrpělo zranění. Právě vzhledem k vysokému počtu usmrcených při „alkoholových“ dopravních nehodách jsou od roku 2010 prováděny dechové zkoušky při každé kontrole prováděné při dohledu na bezpečnost a plynulosti silničního provozu.

Případy, které jsou v textu uváděny lze jen těžko považovat za důkaz plošné policejní zlovůle a zneužívání svěřených pravomocí. Těžko lze posuzovat jakoukoliv situaci pouze z jednostranného pohledu a jednostranné výpovědi. Pokud jde například o v textu uváděný případ, ve kterém byl vydán nález Ústavního soudu I. ÚS 2984/10 je třeba vycházet ze skutečnosti, že se v dané věci jednalo o podezření z ovlivnění jinou návykovou látkou (tedy jinou než alkohol). Obecně lze říci, že pokud má policista podezření, že je řidič ovlivněn jinou návykovou látkou, je vždy nutné provést lékařské vyšetření s odběrem biologického materiálu. Na rozdíl od zjištění přítomnosti alkoholu v dechu řidiče certifikovaným přístrojem, nelze totiž výstup orientačního testeru na zjištění přítomnosti drog v organizmu řidiče použít v následném řízení jako důkaz.

Závěrem lze konstatovat už jen to, že pokud má jakýkoliv občan pochybnosti o správnosti a přiměřenosti postupu konkrétních policistů, může se kdykoliv obrátit na kontrolní orgány policie. Pracovníci vnitřní kontroly pak mohou posoudit, zda policisté nepostupovali v rozporu s předpisy či etickým kodexem Policie České republiky. Stejně tak má každý, kdo podezřívá policistu ze spáchání trestného činu, možnost obrátit se na Generální inspekci bezpečnostních sborů.

Učitelky ZUŠ v Trutnově, Blanka Matysková, Kateřina Talavašková a Jana Michaličková se rozhodly sjednotit v jednom představení výrazové prostředky a taneční styl několika odlišných uskupení a zaplnit UFFO do posledního místečka zvědavými diváky. Obojí se jim nakonec podařilo.

Ve velkoryse pojatém představení se potkali žáci ZUŠ s  ReBeLs Team Trutnov, Drak and roll Trutnov, Defect-de Ice, Uprockers, tanečním souborem You Can Dance a taneční skupinou BAC.

Co soubor, to jiný pohled na svět, na tanec a způsob vyjádření v něm. Velkou výzvou pro všechny zúčastněné byla snaha zapomenout na to, co je rozděluje a najít naopak to sjednocující. To poté skloubit do harmonického celku, který by tvůrčím způsobem reflektoval výrazové prostředky jednotlivých účinkujících a doplnil klasický koncept Labutího jezera o prvky současnosti.

Během přípravy i samotného představení bylo znát, že všech více než osmdesát účinkujících  spojuje zájem vytvořit kompaktní dílo, ve kterém si najde každá generace Trutnovského diváka to své.

V klasickém příběhu na motivy Labutího jezera  mohli diváci v zaplněném sále společenského centra UFFO vidět v hlavních rolích Odetu – Michalu Zmátlikovou a Karolínu Matějů, Odýlii – Miluši Jezdinskou, Rudovouse – Josefa Vašatu a v roli prince – Josefa Kejzlara.

Boj dobra se zlem, ale i síla lásky, byly hlavní myšlenkou celého představení. Desítky hodin náročného zkoušení a vymýšlení dokonalé choreografie se zúročily v téměř hodinovém představení, které ukázalo, že když  lidé naleznou společný cíl, na kterém jim opravdu záleží, mohou vytvořit ojedinělý kulturní zážitek, který si diváci užijí stejně, jako si ho na pódium užívali účinkující.
Toto společné úsilí přivedlo do společenského centra UFFO zdánlivě odlišné styly, jako contemporary dance, balet, rock and roll, street dance, hip hop, house dance, dance hall, funky styles, break dance, poppin´, lockin. Z těchto stylů a nezměrného nadšení všech účinkujících, se podařilo třem “kuchařkám” z trutnovské ZUŠ uvařit skutečně ojedinělou kulturní delikatesu.

Věřme, že takový projekt, který vznikl čistě ze spontánního zájmu lidí něco spolu vytvořit, nebyl viděn ve společenském centru UFFO naposledy. Pro Trutnov by to bylo škoda. Koncerty populárních zpěváků, divadelní představení hvězd z pražských divadel, to všechno je prima zábava, ale naše trutnovské kulturní bohatství v tom nehledejme. To lze “dolovat” jen z podobných akcí, jako byla tato. Z akcí, kde lidé sami sobě darují svůj čas a pozornost, aby se pak o výsledky podělili s ostatními.

“Labutí jezero trochu jinak”, které jsme mohli poslední dubnový víkend vidět ve společenském centru UFFO ukazuje cestu, jak lze využít potenciál těch, které něco baví a jsou ochotni o tom podat inspirující zprávu.

Hostinné, 19. dubna 2012 – Dalších 500 tisíc letos investuje město Hostinné do odstranění bariér pro občany a návštěvníky se zdravotním postižením. Vede ho k tomu především rostoucí prestiž Rehabilitačního ústavu Hostinné, který se po náročné rekonstrukci a vybavení špičkovou technikou i odborným personálem stalo předním pracovištěm ve svém oboru pro celé Severovýchodní Čechy.

Rehabilitační ústav v Hostinném byl nedávno modernizován nákladem 300 miliónů korun a stalo se z něho vyhledávané pracoviště pro pacienty po úrazech, náhradách kyčelních a kolenních kloubů či po cévní mozkové příhodě. Ústav dosahuje vynikajících výsledků a vyhledávají ho pacienti především z  Královéhradeckého, Libereckého a Ústeckého kraje, ale léčí se zde i lidé z jiných regionů.

„Ústav je sice krajské zařízení, ale pro město je jedním z největších zaměstnavatelů, pracuje v něm 140 lidí a jeho kapacita je 159 lůžek. Tito pacienti a jejich příbuzní tvoří významnou část návštěvníků města, proto jim chceme pobyt zpříjemnit budováním bezbariérových přístupů po městě, ale i do nově otvíraného muzea, knihovny a galerie ve Františkánském klášteře,“ vysvětluje starosta města Karel Klíma. Město s odstraňováním bariér pokračuje už několikátým rokem, letos na tyto práce vyčlenilo půl miliónu korun.

Rehabilitační ústav v Hostinném má dlouhou tradici. V 19.století to byl špitál, potom plicní léčebna a do roku 2003 léčebna dlouhodobě nemocných. V roce 2004 se transformoval na rehabilitační ústav a nákladem 300 miliónů byl přistavěn moderní pavilón, modernizovány stávající budovy a zařízení bylo vybaveno špičkovou technikou. Mezi unikátní léčebné procedury patří tzv.hyperbaroxie. Takovéto pracoviště v žádném jiném rehabilitačním zařízení v republice není.

„Hyperbarická komora slouží ke zlepšení vitality mozku, končetin a míst, která se špatně prokrvují a trpí nedostatkem kyslíku. Princip spočívá v tom, že pacient inhaluje kyslík v přetlaku, odpovídající hloubce vody 14 –16 metrů. Za těchto podmínek je kyslík v těle distribuován i bez vazby na červenou krvinku a dosahujeme zlepšení vitality postižených míst,“ vysvětluje primář léčebny MUDr. Josef Svoboda. Ústav v procesu rehabilitace nabízí dále samozřejmě i fyzioterapii, balneoterapii, elektroterapii, logopedii, ergoterapii a další moderní metody. Nezbytnou součástí léčebného procesu je lékařská a ošetřovatelská péče na vysoké úrovni. „Průměrný pobyt pacienta se u nás pohybuje mezi 4 až 6 týdny, ale jsou pacienti, kteří se k nám z důvodu složitosti léčby vracejí i vícekrát,“ doplňuje Svoboda.

Rehabilitační ústav v Hostinném je zároveň klinickým pracovištěm Fakulty biomedicínckého inženýrství ČVUT Praha.

Rychlý zákrok upřesnila mluvčí krajské policie Ivana Ježková:

„Trutnovští policisté ho velmi brzy našli v nedaleké herně, kde již začal lup utrácet. Ačkoliv kladl aktivní odpor, policisté ho za použití donucovacích prostředků zadrželi a převezli na policejní služebnu.”

Tím však práce pro policisty neskončila.

Zlodějovi se pod zámkem nelíbilo a ihned policistům utekl. Policisté tedy museli opět vyrazit do akce a během několikahodinové pátrací akce muže na útěku opět chytili.

Jakým způsobem se zloději povedlo utéct a zda jde o pochybení některého z policistů nyní bude řešit oddělení vnitřní kontroly krajského policejního ředitelství, ve spolupráci s Generální inspekcí bezpečnostních sborů.

„Dnes byl obviněný muž ve zkráceném trestním řízení odsouzen pro trestný čin krádež k trestu odnětí svobody na 10 měsíců nepodmíněně. V současné době putuje do výkonu trestu do věznice,“ doplnila v úterý Ježková.

“VZP žádnou smlouvu se společností JK Business Company s.r.o. na tyto činnosti nemá a nemá na ně uzavřenou smlouvu ani s jinou společností.”

Uvedl mluvčí VZP Rod

Co se vlastně stalo? Po trutnovském sídlišti, stejně jako v mnoha dalších krajích, se prý potulovali lidé, kteří zvonili na obyvatele, přičemž jim nabízeli  přestup k VZP.

Argumentovali prý nadcházejícím sloučením zdravotních pojišťoven a z toho plynoucím nárůstem finančních nákladů. Někteří pojištěnci podlehli a přihlášku podali. Jakmile, zjistili, že jde jen o nepodložené tvrzení, přihlášky zase stáhli.

Celé to postrádá hlavu a patu. VZP naznačuje, že jde o snahu poškodit dobré jméno VZP. Jaksi mezi řádky vyplývá, že poškodit je chtějí ostatní pojišťovny.  Zní to tak trochu jako zpravodajská hra, tedy představa, jak nějaká zdravotní pojišťovna platí náboráře, aby „lámali“ klienty pro konkurenční pojišťovnu tak hloupě, že by ji tím poškozovali.

V tisku si můžeme přečíst, že před nedávnem VoZP “zlanařila” od VZP 24 500 klientů. Byl nábor v mezích zákona? Pouliční náboráři prý tvrdili, že VZP krachuje a brzy skončí. Od praktik VoZP se také distancovalo vedení Svazu zdravotních pojišťoven.

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (211) naproti tomu získávání klientů za provize odmítá. Je to zřejmě moudré rozhodnutí, vzhledem k tomu, že to co „náborář“ ve vašem jménem provede může být poškozující.

VZP v žádném případě neposílá své zaměstnance za svými klienty a ani na to nikoho nenajímá.

VZP ČR

Jak to tedy vlastně je? VZP je asi v celé záležitosti skutečně nevinně. To že by se VZP snažila získat nové pojištěnce, je totiž skutečně trochu nepravděpodobné, takováto cesta pak tím méně. Ve skutečnosti VZP ČR budí spíše dojem, že by se jich raději zbavila.

Na občanské hnutí Notioterapie se obrátily desítky pacientů, kteří nemohou pochopit, že ačkoliv jsou klienty největší zdravotní pojišťovny, mají horší podmínky než klienti jiných pojišťoven.

Úspěšný ambulantní lékař má s VZP podepsaný omezený pracovní úvazek. To samozřejmě vede k tomu, že tento specialista může ošetřit pouze omezený počet klientů VZP. Desítky klientů ve spolupráci se sdružením Notioterapie tedy zaslaly dopisy, ve kterých klienti žádali nehoráznou věc:

“Domnívám se, že jako pojištěnec největší zdravotní pojišťovny v České republice bych měl mít minimálně stejné podmínky, jaké mají pojištěnci   ostatních zdravotních pojišťoven, tj. ošetření v nejbližším možném   termínu u lékaře, který se těší mé důvěře.”

Je to oprávněný požadavek? Je jeden lékař jako druhý? Dle VZP ano. Odpověď byla strohá a nekompromisní:

…v  regionu Trutnovska je dostupnost rehabilitační a fyzioterapeutické péče zajištěna nadstandardním způsobem. I to je mimo jiné důvod, proč zatím VZP CR nepokládá navyšování rozsahu
stávajících úvazku v existujících zdravotnických zařízeních za nezbytné.

MUDr. Štěpán Hodač

Když jsem našel ve svém okolí dobrého zubaře, bylo to veliké štěstí. Moje mnohaleté potíže, pramenící z dilentantismu předchozího zubního lékaře, během několika měsíců napravil a já jsem s jeho péčí velmi spokojený. Představa, že by mi v případě nějakého problému řekl, že moje pojišťovna by jeho ošetření neuhradila, a proto si musím najít jiného lékaře, mě děsí.  Ovšem mohl bych si ošetření zaplatit. Na co je mi potom zdravotní pojištění? Pragmatické rozhodnutí by bylo  přestoupit k pojišťovně, která mé ošetření uhradí u lékaře, kterého si vyberu, o němž se domnívám, že svou práci dělá dobře.

I lékaři jsou jen lidé, stejně jako policisté, vojáci nebo úředníci. Někteří svoji práci dělají lépe, jiní zase hůře.

Slyšel jsem historku o návštěvě ordinace jednoho nejmenovaného “řetězce lékařské péče”. Doktor měl za pět minut jasno. Může být, třeba je to jasnovidec, nebo si vypracoval diagnosu předem automatickou kresbou, případně je to šaman? Nevím. To, co vím, je fakt, že to jsou továrny na zdraví, kde se točí miliony ze zdravotních pojišťoven. Jde o slušný lékařský byznys.

Je snad tohle ona nadstandardní zdravotní péče, o které mluví zástupce VZP ? Kdo tedy vlastně poškozuje VZP ČR? Jsou to ostatní pojišťovny, nebo se jedná o akt sebepoškozování?

Je snad obava o snížení zisku těchto zařízení skutečným důvodem, proč nepokládá VZP ČR navyšování rozsahu stávajících úvazků v (některých) existujících zdravotnických zařízeních za nezbytné?
Zkusme přirovnat situaci okolo omezování úvazků s lékaři k  povinnému pojištění automobilů a servisům, kterým pojišťovny opravy automobilů hradí. Domnívá se snad pojišťovna, že když uzavře více smluv s více autoopravnami, dojde k většímu počtu nehod? Bude se muset více opravovat?  Jak by to bylo možné? To by museli lékaři podvádět. Museli by krást. Pokud se tak děje a pojišťovna je o tom přesvědčena, proč neinvestuje místo do hloupé a drahé sebepropagace do kontrol lékařů?

Trutnovským občanům, kteří se obrátili na svou zdravotní pojišťovnu s požadavkem, aby měli stejné podmínky jako pojištěnci jiných zdravotních pojišťoven, bylo tedy pracovníkem VZP ČR naznačeno, že pokud chtějí podmínky, jaké mají jiné pojišťovny, musí holt k těm jiným pojišťovnám přestoupit.

Pokud tedy chcete změnit pojišťovnu od prvního ledna příštího roku a mít možnost si vybrat svého lékaře, máte na to už jen něco okolo 80 dní.

VZP se distancuje od nelegálních náborů pojištěnců | Firmy a trhy | www.lidovky.cz

Kauza nábor klientů VZP

„Nedávno jsme v naší neurolaboratoři trénovali profesionální basketbalistky z týmu Hradecké lvice. Kromě digitálního koučování na přístrojích pro trénink mozku měly hráčky k dispozici konzultace s psychologem a výsledky se dostavily už po několika zápasech. Účinky tréninku mozku jsou přesně měřitelné a dokážou zásadně ovlivnit sportovní výkon,“

říká Tomáš Zdechovský.

Sylvia Plischke, rodačka z Plzně, si přijede digitálně zatrénovat do Hradce Králové, aby na vlastní oči posoudila případné možnosti jeho uplatnění ve vrcholovém tenise. Silviy Plischke bude s pomocí své mysli ovládat pohyb kuličky na stole, pouze svým mozkem.

Zapojit mozkové vlny do herního procesu je poměrně stará záležitost. Pamatuji se, že již před deseti lety jsem narazil na hru, ve které jste se snažili o lyžařský sjezd, kdy lyžař byl ovládán s pomocí vašich myšlenek. Systém pracuje na podobném principu jako detektor lži. Za těch deset let se zdá, že vývoj o mnoho nepokročil. V každém případě, pokud chcete ovládání myslí vyzkoušet, není třeba jezdit do neurolaboratoře v Hradci Králové. Můžete si například zakoupit hru Mindflex, kde se hráč snaží ovládat kuličku jen za pomocí své vůle.

Ve své podstatě se nejedná o nic jiného, než o způsob efektivního soustředění. Rozhodně lze takové praktiky, provozované souběžně s každodenní meditací jen doporučit.

1) Dodnes (po 11 zasedáních) netuším, jaké cíle si koalice v probíhajícím volebním období dala. Před ustavujícím zasedáním začátkem loňského listopadu rozmarně naladěný Ing. Hradecký budoucím opozičním zastupitelům sice před očima pobaveně mával složkou listů, které nazval „programovým prohlášením“, pak se nad tím jaksi zavřela voda a nastalo období improvizací.
———-

2) Pan Ing. Hradecký v roli starosty má k dispozici chatrný nástroj „vládnutí“ – tak zatím funguje většina jednoho hlasu.  Ani fakt těsné vazby zastupitele k starostově osobě nezaručuje plnou účast na jednání (jen 5x stoprocentní účast zastupitelů). Varovné pro všechny budoucí povolební eskamotéry, kteří by tento postup chtěli zopakovat.
———-

3) Zájem o veřejné dění vyjadřuje účast občanů na zasedáních zastupitelstva. Skutečnost je povzbudivá. Dvojnásob povzbudivá v období všeobecného znechucení politikou. Řečí čísel: v letech 2006-10 přihlíželo jednáním v průměru 9 občanů, nyní zatím 18. Rozhodnutí, která v éře fungování rady bývala skryta, jsou nyní na očích. Otázky zaznívají přímo, reakce musí být pohotové, s menším prostorem pro taktickou přípravu odpovědí.
———-

4) Změn doznal i vlastní průběh jednání zastupitelstva. Pozitivně působí technické novinky zavedené na popud opozice (velkoplošná projekce podkladů k projednávaným bodům a záznamové zařízení umožňující i v podmínkách velmi živých a rozsáhlých diskuzí udržet vysoký standard objektivity zápisů) na druhé straně nelze přehlédnout jev, který úroveň jednání snižuje. Mám na mysli nedbalý způsob, jakým Ing. Hradecký i po roce ve funkci řídí hlasování. Jako člověk, který této proceduře léta přihlížel, by neměl zapomínat, že vedle hlasování pro je třeba dát vždy (a to bez našeptávání zapisovatele) možnost hlasům proti a zdržel se.
———-

5) Výsledek dlouhého hledání představuje nový jednací řád zastupitelstva, považuji ho za uspokojivý jen z části. Nově platí, že u hlasování, které nebylo jednomyslné, jsou hlasy pro/proti/zdržel se doplněny jmény zastupitelů (pozn. při pracovní diskuzi na toto téma byl proti zveřejňování jmen překvapivě pouze pan 1. místostarosta Honzík. Kdo ví, z čeho měl tento člověk, jehož volební strana v předvolebním letáčku vyslovovala obavy o úroveň demokracie ve městě obavu? Naštěstí zůstal se svým strachem osamocen.). Další změna neprošla – pana starostu tedy řád nevyzívá, aby zastupitele a občany pravidelně informoval o své činnosti v mezidobí jednání zastupitelstva. Myslím, že je to i tak jeho přirozenou povinností a po případech neúspěšných snah o „zasedávání “ problémů (např. privatizace SLL či naposledy žádost pana Poláčka) sám uzná, že otevřeností vůči okolí může jen získat.
———-
Nabídl jsem postřehy opozičního zastupitele, zástupce menšiny, která byla po bilancovanou dobu velmi iniciativní. Až příliš často posouvají argumenty opozice koalici, za normálních okolností logického hybatele věcí, do postavení udivených, tichých pozorovatelů. S ohledem na zcela přízemní principy na jakých se současná většina ustavila a zejména na to, že část jejích členů zkrátka nedisponuje pro svěřené funkce dostatečnými intelektuálními předpoklady či odvahou nést kůži na trh, se tomu lze stěží divit.

nevím, jestli jste slyšeli vyjádření premiéra Načase ke jmenování Martina Kuby ministrem, ale mě připadá, že se nám pan premiér za své rozhodnutí snaží omluvit a dokonce se vymlouvá. Vymlouvá se na to, že mu Martin Kuba slíbil, že se vzdá své funkce na Kraji. Pan premiér jedním dechem dodává, že je stále negativního názoru na krajskou duhovou koalici. To je opravdu vrchol. Premiér vlády jmenuje do funkce ministra průmyslu a obchodu člověka, ke kterému se automaticky dodává přízvisko „pravá ruka kmotra Dlouhého z hluboké“, člověka, který řídil resort evropských záležitostí v době, kdy evropská unie zastavila vyplácení dotací pro jižní a západní Čechy kvůli korupci, přičemž Kuba je za resort nejen že politicky zodpovědný, ale i velmi úzce pracovně, přátelsky a příbuzensky spojený s vedením RR Jihozápad, člověka, který se neostýchá zrušit krajský odbor jedním usnesením a vzápětí jej znovu utvořit s jiným jménem, aby mohl vyměnit vedoucího odboru, který neplní jeho vůli, politika, v jehož odboru policisté zabaví počítače s programem, jež obchází výběrová řízení, člověka, na kterého je podána žaloba s velmi reálným základem za jeho působnost v představenstvu městské teplárny s výší škody 62 milionů korun a jako omluvu národu řekne, že je to vlastně skvělé, protože tohoto člověka dostane pryč z krajského rozhodování? To se pan premiér úplně pomátl na smyslech?

Tomuhle se tedy asi začne říkat „Český způsob demokracie“ – politik totálně propadne v komunálních volbách, potopí stranu, kterou vede na historické minimum dosažených hlasů, svým jménem zkompromituje stranu, v jejímž čele stojí a jeho strana jej nejen že neodvolá, ale nejprve „odkloní“ tři své zastupitele, aby se tento člověk dostal do městského rozhodování a následně premiér, který ještě před rokem na celostátním kongresu žádal své soukmenovce o nepodpoření tohoto politika, změní o sto osmdesát stupňů a jmenuje tohoto politika svým nejvlivnějším ministrem, ministrem, který po úspěšném „popřesouvání“ dotací z EU dostane za úkol připravit čistou státní zakázku v hodnotě 200 miliard korun. Ano přátelé, „Český způsob demokracie“, protože tohle již s demokracií nemá nic společného. To ani nemluvím o tom, že Martinova kamaráda ze strany ihned po volebním „odejití“ z magistrátu strana dosadila na pozici poradce ministra spravedlnosti. Myslím, že my Češi prostě máme k totalitě nějaký užší vztah. Ano, ale pan Pavel Dlouhý z Hluboké je obyčejným místostarostou.

Já se bojím, že z téhle pavučiny už není vyjití. Pokud tuto zájmovou skupinu podporuje i prezident a říká se, že prezident Klaus je panu Dlouhému velmi zavázán z dob svých kandidatur, podporuje ji premiér, i když se za své jednání omlouvá, podporuje ji předseda komory senátu pro zahraniční věci, několik dalších senátorů, ministrů, poslanců, zastupitelů krajských i městských, můžeme vlastně říci, že jsou jejími členy. Pak bych mohl říci, že touto pavučinou je ODS plus lidé napojení a z různých důvodů skrytí v jiných politických uskupeních nebo na úřednických postech. Nesmíme zapomínat, že tato pavučina zahrnuje i některé posty soudcovské, některé státní zástupce, policejní důstojníky, ale také hospodářské komory, regionální rady představenstva veřejných i soukromých společností a v poslední době proniká silně i do odvětví reklamy a především se snaží o média. Tato pavučina funguje na principech, které známé z různých zpracování témat o mafiánských praktikách.

1. Všichni se jezdí „modlit – radit“ ke kmotrovi domů.

2. Všichni kmotrovy názory poslouchají, řídí se jimi a pokud ne, jsou z pavučiny vyloučeni. Tím i ze svých funkcí, do kterých byli pavučinou dosazeni.

3. U kmotra platí pravidla, která všichni respektují. Líbání na tvář, skryté vyhrožování, společné opíjení se, holky, vany, šampaňské.

4. Všichni jsou kmotrovi loajální, a to i v případech, kdy si kmotr přeje něčí rezignaci na post.

5. Od kmotra můžou odjíždět lidé i v podnapilém stavu.

6. Základem kmotrova zájmu jsou peníze – obchod. Byznys je základ, politika a obsazení úředních pozic jsou pouze prostředkem k získání vlivu a tím i peněz.

7. Žádné peníze nejsou nečisté.

8. Nejvyšší členové pavučiny jsou slušnými, spořádanými, ctěnými a úspěšnými osobami, ale také obávanými, … v drahých oblecích a velkých automobilech.

9. Poškození člena pavučiny se trestá, nepromíjí se, nezapomíná se.

10. Členové pavučiny stojí při sobě, i kdyby měli porušit zákon.

Váš Ladislav Vrábel, soused tajemníka magistrátu, na kterém je hezky vidět, co vše se v demokratické společnosti může stát, aby člen pavučiny zůstal na své vysoké úřednické pozici a oběť ministra průmyslu, jenž mne svými dlouhými politickými proslovy odřezává od možnosti získat přístup k dotacím na podporu rozvoje kultury v Českých Budějovicích, ale především stojí za politickým rozhodnutím „bezdůvodné“ likvidace našeho byznysu.

Pane premiére, pěkně Vám děkuji.

Co nám tentokrát jeden z nejstarších festivalů nabídne? Určitě to bude hodně hudby, hodně piva po 30 korunách a nějaké ty čísnké nudle.

Hned po vstupu možná zjistíte, že se na Vás nedostal jízdní řád festivalu, takže budete nuceni navazovat sociální kontakty s těmi, kteří měli více štěstí. To je samozřejmě pozitivní a otevírá to možnosti poznat mnoho nových a zajímavých lidí. Vždy bude v dosahu deseti metrů někdo, koho můžete o program požádat.

Důvody nedostatku tištěných programů  nejsou zřejmé, snad že by pořadatelům připadalo zajištění diváckého komfortu jako přílišný příklon k mainstreamu, nebo nám chtěli asociovat doby vzniku festivalu, kdy bylo všeho pomálu a většinu toho co jste potřebovali, jste sehnali jen přes známosti.

Na hlavním podiu rozjezd zajistila skupina Garáž/Garage, po které nastoupil nerudný, ale hudebně velmi vydařený projekt Neruda.

Velký kontrast k rockovým riffům a exaltovanému chování Matěje Rupperta poskytl následně Jiří Schmitzer, který jen se svou kytarou na necelou půl hodinu opanoval popíjející a pokuřující publikum v Trutnově.

V tu chvíli již bylo v prostorách pro diváky velmi těsno, neboť za krátko přišel zlatý hřeb večera zvaný Iggy Pop. Vystoupení bylo poněkud přezvučené, ale pokud jste použili vhodné ucpávky, dalo se vydržet až do Visacího zámku, který první festivalový den zakončil.