Jak je to na Kapverdách

Zastupitel Petr Sobotka se nedávno vrátil z Kapverdských ostrovů. Co tam vlastně dělal a jak se na Kapverdách žije, se dozvíte v našem rozhovoru.

T: Celá Evropa si láme hlavu s lidmi, kteří se hrnou z Afriky k nám. Vy jste nedávno absolvoval cestu opačnou. Odjel jste na několik měsíců do Afriky. Proč a kam jste se to vydal?

P.S.Zkoumat Afriku je v současné době moje práce, neboť působím na katedře politologie Filosofické fakulty Univerzity Hradec Králové. Ta je jedinou institucí, která se v ČR zabývá politikou v Africe. Přestože v současné době Evropa čelí africké přistěhovalecké vlně, může pro nás být Afrika kontinentem plným příležitostí. Konkrétní příklady z našeho okolí ukazují, že pro české podnikatele může být Afrika zajímavou možností pro spolupráci. České podnikatele může zaujmout příklad nedaleké Veby Broumov, která udržela a v současné době i rozšiřuje svou výrobu díky tomu, že dodává svůj textil do středoafrické republiky Mali. To, co naši podnikatelé potřebují především, jsou informace o ekonomické stabilitě jednotlivých zemí, ta je v afrických poměrech neodmyslitelně spojená se stabilitou politickou, proto je důležité zkoumat v Africe politickou situaci. Mojí specializací jsou portugalsky mluvící země Afriky, proto jsem se na 5 měsíců vydal do jedné z nejstabilnějších zemí Afriky, a to na Kapverdské ostrovy. Mým cílem bylo zkoumat kvalitu jejich politického systému a zároveň vylepšit svoji portugalštinu.

T:Jsou podle vás nějaké zásadní rozdíly mezi politikou tady a tam? Lze v ní nalézt podobný okruh lidí? Liší se nějak Afričtí politici od těch našich?

P.S.: Politika je všude stejná, jak u nás v Čechách, tak i v Africe, vždy jde o moc. Rozdíl je jen v tom, jakým způsobem se získaná moc používá, pokud má někdo moc jako cíl a ne jako prostředek, je to vždy špatně a to platí u nás i v Africe. V tomto pohledu není mezi kapverdskými a našimi politiky velký rozdíl. Kvalita kapverdské demokracie je podle respektované agentury Freedom House na stejné úrovni jako ta naše. V leckterých pohledech jsou kapverdští politici dokonce lepší než ti naši. Mám na myslí například boj proti korupci, Kapverdy jsou totiž podle Transparency International o deset příček lepší než ČR.

T: Hodně Kapverďanů ostrovy opustilo. Hospodářská situace není nijak růžová, mají Kapverďané nějaký recept na to, jak udělat z ostrovů příjemnější místo?

P.S.: To je právě jeden z paradoxů Afriky. Kapverdy jsou na přírodní zdroje jeden z nejchudších států Afriky, nemají totiž ani pitnou vodu, tu musí dovážet. Na ekonomické ukazatele jsou však jedni z nejbohatších. Díky tomu čelí i vlně ekonomických emigrantů, takže v jejich hlavním městě Prai je spoustu Nigerijců, Guinejců a dalších afrických národů. To, že spousta Kapverďanů žije mimo samotné Kapverdy, je právě jeden z klíčů k jejich úspěchu. V Africe jsou totiž velmi silná rodinná pouta, takže když někdo z rodiny vycestuje za prací jinam, posílá domů velkou část svého výdělku. Odborně se tomu říká remitence, no a právě remitence tvoří až jednu třetina příjmů Kapverd. I díky tomu jsou Kapverdy jedním z nejbohatších států subsaharské Afriky, ačkoliv na přírodní zdroje jsou jedním z nejchudších.

T: Jak jsou na tom s infrastrukturou? Jak vypadají jejich města, architektura?

P.S.: Základní infrastrukturu mají na velice dobré úrovni. Na všech ostrovech je dobrý páteřní systém silnic. Užitková voda je rozvedená tak, aby k ním měl přístup každý, což v zemi, kde není žádný přirozený zdroj vody, je docela výkon. Tam, kde je na infrastrukturu potřeba více investic, tak tam Kapverďanům pomáhá zahraniční pomoc. Ve vnitrozemí ostrova Santiago (nejvetší z kapverdských ostrovů) jsou postaveny přehrady na zadržování dešťové vody, na pobřeží jsou zase vidět větrné elektrárny. Bydlel jsem kousek od místa, kde byla odsolovací stanice mořské vody, která na svůj pohon využívala solární energii. Ve velkých městech už je to s infrastrukturou horší, protože jsou přelidněná a vláda jen obtížně koriguje přistěhovaleckou vlnu z venkova do měst. Proto jsou na předměstích hlavního města Praia čtvrti nejchudších obyvatel, kde se infrastruktura udržuje obtížně. Architektura je na tom podobně. V hlavním městě je krásné historické centrum Plateau nebo diplomatická čtvrť Achada Santa Antonio, které snesou evropská měřítka. Nicméně nedaleko je i chudinská Achada Grande, která se jen málo liší od jiných chudinských čvtrtí v Africe.

T: Jak si v Kapverdách žijí ženy? Na nejbližší pevnině je hojně praktikována ženská obřízka. Na Kapverdách nic takového není?

P.S.: Ženská obřízka se na Kapverdech vůbec nepraktikuje, nelze samozřejmě vyloučit jednotlivé případy, ale pokud jsou, pak pocházejí spíš z řad afrických emigrantů z pevniny. Samotné postavení žen na souostroví je velice samostatné a rozdílné od kontinentální Afriky, což je dáno zřejmě historicky. Vždy totiž platilo, že muž hledal práci mimo Kapverdy, aby domů mohl posílat peníze (to jsou ony výše zmíněné remitence), žena pak měla doma na starosti chod hospodářství, domacnosti a rodiny a toto postavení má žena na Kapverdech v podstatě doposud, i když už vystěhovalectví není tak velké jako v minulosti.

T: Jak byste přiblížil jejich sociální klima?

P.S.: Velmi smířlivé, nesetkal jsem se tam s nějakým konkrétním projevem závisti. Na druhou stranu jsem byl u toho, když Kapverďané před parlamentem demonstrovali proti tomu, že si poslanci chtějí sami zvýšit plat. Je vidět, že poslanci se chovají všude stejně.

T: Jak jsou na tom s návykovými látkami?

P.S.: Návykové látky začínají být na Kapverdech problémem, přes ostrovy vede tzv. severní cesta jihoamerického kokainu, který směřuje do Evropy. Tuto cestu, podle místních novin, organizují zejména Nigérijci. Zatímco v minulosti byly Kapverdy hlavně zemí tranzitní, v poslední době prý začínají být i zemí cílovou. Sám jsem byl svědkem toho, jak turistům na ostrově Sal nějaký překupník nabízel marihuanu.

T:Jak jsou na tom s vírou?

P.S.: Ohledně víry dominuje z historických důvodů katolické vyznání, neboť jej tam aktivně prosazovali Portugalci, kteří ostrov kolonizovali. Poslední dobou jsou však velmi aktivní i církve z protestantské větve křesťanství. Islám je na Kapverdech praktikován málo, zhruba 3-5 % obyvatel, vetšinou emigrantů z pevniny, a to buď Senegalci nebo Guinejci. Samotnou víru berou Kapverďané velmi vážně a svým entusiasmem jsou schopni „strhnout“ i ateistu. Sám jsem byl na několika baptistických bohoslužbách, neboť můj soused byl baptista a několikrát mě pozval a musím říct, že tam byla velice příjemná a přátelská atmosféra.

T: Jak je to na Kapverdách se sportem? Slyšel jsem, že mají Kapverdy docela šikovný fotbalový team. Mají tam nějakou rozvinutou strukturu, která by podchycovala sportovní aktivity dětí?

P.S.: Sportu na Kapverdech, tak jako snad v celé Africe dominuje fotbal. Skutečně mají šikovný fotbalový tým, kterému na Kapverdech nikdo neřekne jinak než Tubarão Azul (modří žraloci). Přestože jsou Kapverďané pouze půl milionový národ, dostal se jejich fotbalový tým poměrně hladce na africké fotbalové mistrovství Copa Afrika, kde pak bojovali o postup ze základní skupiny, který jim bohužel nevyšel. V té době jsem zrovna byl na Kapverdský ostrovech a rozhodující zápas jsem sledoval v menze přeplněné studenty. Už dlouho jsem neviděl tolik fotbalových fanynek pohromadě, které zasvěceně poznali ofsajd a „radili koho by měl trenér“ vystřídat. Fotbalisti z Kapverd hrají hodně v zahraničí, nejvíce v portugalské lize, ale jeden Kapverďan Fernendo Neves, hraje i u nás v Čechách v nejvyšší lize. Sportem číslo dvě  je na Kapverdech basketbal, jejich národní tým si s přehledem zajistil účast na Africkém poháru národů. Hřiště na fotbal a basket najdete snad v každé i té nejzapadlejší vesnici. Netuším, jak je na tom jejich sportovní struktura, ale myslím, že motivovat Kapverďany do obou sportů není  třeba, neboť těmito dvěma sporty Kapverďané žijí. S překvapením jsem zjistil, že ve větších městech je hodně podporováno i rekreační běhání a cvičení, v hlavním městě, ale i v menších městečkách můžete vidět stanoviště s posilovacími a cvičebními prvky, které zejména navečer, využívá spoustu Kapverďanů napříč generacemi.

T: Jak je to tam se zdravotní péčí a sociálním zabezpečením?

P.S.: Zdravotní péče je na africké poměry velmi dobrá co se dostupnosti týká. Jaká je její kvalita jsem neměl „to potěšení“  vyzkoušet. Ačkoliv jsem měl na Kapverdech zdravotní problémy, raději jsem to vydžel a zvládl vlastními silami, přeci jen je mezi africkým a evropským standardem velký rozdíl. Vcelku výrazný rozdíl je i v tom, že za zdravotní péči se na Kapverdech platí a to docela hodně, jedna konzutace s lékařem Vás vyjde na 2.000 kapverdských escudů, což na koruny je zhruba 500 Kč. Když si vezmete, že minimální mzda je tam 11000 escudů, je zdravotní péče pro místní lidi docela drahá záležitost.

T: Systém zdravotního pojištění evropského typu tam tedy nenajdeme? Jak je to v nemocnicích? Úrazy a nehody?

P.S.: Systém zdravotního a sociálního pojištění na Kapverdech existuje, ale může si ho dovolit jen zhruba každý třetí Kapverďan. Takže tam funguje sociální systém podobný jako v celé Africe, o rodiče se starají děti, čím více dětí rodiče mají, tím mají větší jistotu, že o ně bude ve stáří dobře postaráno. Právě díky tomuto africkému sociálnímu systému dochází v Africe k populační explozi. Jak je tomu na Kapverdských ostrovech v případě, že se někomu stane úraz či nehoda, jsem naštěstí nezjistil. Ze zkušeností, které jsem tam získal se domnívám, že pokud někoho přivezou do nemocnice po nehodě a nemá na zaplacení dostane pouze tu nejnutnější péči a pak je z nemocničního léčení propuštěn domů.

T: Jak je to tam s kulturním vyžitím? Hudba, divadlo, TV – Film, rozhlas atd?

P.S.: Na kulturu jsou Kapverdy velmi bohatá země, kde dominuje hlavně hudba a to konkrétně tři hudební styly Fado, Morna a Funana. Fadu, které pocházi z Portugalsku vévodí světoznámá bosá diva Cesária Évora, která rovněž zpívala i Mornu. Cesária Évora je již sice 4 roky po smrti, přesto je na Kapverdech hraná a zpívaná na každém kroku a je po ní pojmenováno i mezinárodní letiště na São Vicente. Oba tyto uvedené styly jsou tesknivé, melancholické až depresivní, jejich pravým opakem je Funana. Funana je veselá, živá, taneční hudba, která je velmi oblíbená mezi mladými. Na Kapverdech jsou rovněž velmi oblíbené hudební festivaly a koncerty, které se v hlavním městě pořádají na pláži Gamboa. Vrcholem je samozřejmě karneval, který se pořádá každý rok koncem února. Divadlo sice v hlavním městě Prai nebo v druhém největším městě Mindelu je, ale není příliš oblíbené, je totiž v myslích Kapverďanů příliš spjato s bývalým koloniálním režimem a africké kultuře jako takové není příliš vlastní. Co se TV, filmu a rozhlasu týká, mají Kapverďané skutečně z čeho vybírat. Je třeba si totiž uvědomit, že portugalsky mluví na světě přes 200 milionů lidí, díky čemuž mohou na Kapverdech, kromě vlastních sledovat brazilské, portugalské nebo angolské filmy a televizní nebo rozhlasové stanice. Kapverďané tak mají díky svému oficiálnímu jazyku daleko širší kulturní obzory.

T: Řekl byste, že jsou Kapverďané spíše rozumáři nebo srdcaři? Dá se v tomto případě nějak paušalizovat? A chystáte se na nějakou podobnou cestu v budoucnosti?

P.S.: Kapverďané jsou podle mě rozhodně srdcaři, kteří žijí hlavně přítomností. Neřeší co bude za týden, za měsíc nebo za rok. Díky této povaze jsou hodně zranitelní, na druhou stranu tato povaha z nich činí bezprostřední, veselé a přátelské lidi. Na Kapverdy bych se rád vrátil, třeba příští rok v době parlamentních voleb, které  budou pro Kapverďany zřejmě důležité. Rád bych se rovněž vypravil do Guinei-Bissau nebo Mosambiku, ale vše záleži na tom, zda bude státní rozpočet více podporovat vědecký výzkum.

T: Děkujeme za rozhovor.

 

Podobné články

Write a Comment

view all comments

Your e-mail address will not be published. Also other data will not be shared with third person. Required fields marked as *