Jak vidí výzkum spokojenosti obyvatel v Trutnově opozice?

Město Trutnov si v rámci své smlouvy na public relations s firmou Knowlimits s.r.o. nechává pravidelně zpracovávat výzkum veřejného mínění v Trutnově. Podle tiskové zprávy města Trutnov ze dne 29. 7. 2015 je současná úroveň života v Trutnově nadprůměrná.

„Výsledky jsou velmi příznivé a dokazují to, že Trutnov dlouhodobě jde správnou cestou,“ komentuje výzkum v tiskové zprávě Ivan Adamec, starosta města. „Průměrná spokojenost zůstala stejná, a to na úrovni 79,2 procenta.“

V tiskové zprávě se dále uvádí:

„Názory občanů jsou podle starosty Adamce velmi důležitým ukazatelem pro další směřování města. Dotazování se tak stává pravidelným zdrojem získávání podrobnějších informací. S životem v Trutnově je naprostá většina obyvatel města (96 %) spokojena. Spíše nespokojena jsou 3 % obyvatel a velmi nespokojeno je pouze 1 % obyvatel. Průměrná spokojenost se životem ve městě činí stejně jako v předchozím roce 79,2 bodu ze 100bodové škály (0 = nespokojen/a, 100 = spokojen/a). V porovnání s několika jinými obcemi se jedná o nadprůměrný výsledek.“

S podrobnými výsledky průzkumu se mohli zájemci seznámit na stránkách města Trutnova nebo na webu Trutnovinky.cz.

Dotazník je ke stažení zde

Zpráva o výsledcích zde

Provedený výzkum v našem článku rozebereme především s ohledem na to, že někteří opoziční zastupitelé vyjádřili pochyby o jeho provedení a tím pádem relevantnosti jeho výsledků.

Pokusíme se zhodnotit, zda je  možné považovat provedení za standardní, nebo spíše účelové. Jinými slovy zda lze věřit průzkumu, který zadala firma, jež poskytuje městu Trutnov PR.

Nejprve jsme však oslovili opoziční zastupitele, zda by se chtěli k výsledkům výzkumu vyjádřit. Opozičním zastupitelům jsme zaslali následující otázku:

Starosta Ivan Adamec zhodnotil tento výzkum velmi pozitivně a v tiskové zprávě se uvádí, že s životem v Trutnově je naprostá většina obyvatel města (96 %) spokojena. Dokazuje to prý fakt, že Trutnov jde dlouhodobě správnou cestou. Interpretujete si tento výzkum podobně, nebo máte jiný názor?

Petr Sobotka (Žít v Trutnově): „Na první pohled mne zarazila ta spokojenost 96 %. To mi trochu připomnělo výsledky voleb před rokem 1989. Uvítal bych podrobnější metodiku výzkumu. Řekl bych také, že respondenti nejsou rovnoměrně zahrnuti podle čtvrtí v Trutnově. Dále se mi nezdá otázka ohledně transparentnosti města. Zatímco u jiných otázek jsou 4 možnosti, u této pouze dvě (vítám to – je mi to jedno). Obě jsou téměř návodné, podle toho, co chce vedení města slyšet.

Zajímavé by bylo určitě vědět, kdo dělal vybrané agentuře tazatele, zda jejich vlastní zaměstnanci, nebo trutnovští brigádníci (jednalo se o brigádníky z řad studentů, pozn. T), kteří mohli jako bezproblémové respondenty oslovit své známé, což by vedlo ke zkreslení výsledků. Chybí mi taky identifikační údaje o respondentovi. Zatímco u standardního výzkumu je podstatný finanční příjem, věk a vzdělání, v tomto dotazníku je zjišťován pouze způsob bydlení a věk. Řekl bych zkrátka, že tento výzkum může obsahovat určitá zkreslení.

Avšak i kdyby byl výzkum metodicky naprosto v pořádku, nemyslím si, že z těchto výsledků lze dojít k názoru, že vedení města jde dlouhodobě správnou cestou. Něco takového rozporují výsledky loňských voleb, ve kterých vládnoucí koalice naopak ztratila část voličské podpory na úkor sdružení a stran, které o problémech otevřeně hovořily.“

K položené otázce se také vyjádřila Iva Řezníčková (KSČM): „Vítám každý průzkum zabývající se názory občanů. Velmi ale také záleží na tom, jak jsou dotazy formulovány a jakými tématy se zabývají. Zadání ovlivňuje velkou měrou také výsledek.

V případě tohoto průzkumu spokojenosti a potřeb obyvatel města Trutnov postrádám sociální témata (bezdomovci, azylový dům, nepřizpůsobiví občané atp.) a také názory občanů na investiční politiku města, na investiční priority a konkrétní navrhované projekty. U důležitých projektů by  měla rozhodnutí předcházet diskuse s občany, případně i možnost výběru mezi návrhy. Právě absence dialogu s občany je důsledkem současných negativních reakcí veřejnosti na projekty, jakými jsou výstavba cyklostezky na Housce nebo rekonstrukce Jiráskova náměstí.

Domnívám se, že občané by měli být více vtaženi do rozhodování o investičních prioritách města, a to třeba právě formou dotazníků a anket. Pokud možno v masovější míře respondentů, jako jsou ankety mnoha měst na různá témata na městských webových stránkách. Nikoliv dotazníkem pro necelých 300 domácností, jako tomu bylo v tomto konkrétním případě. Osobně, jako občan, bych to velmi uvítala.“

Ivana Duffová (ANO 2011) říká: „Průzkum vychází pozitivně, ale přijde mi, že jsou to vyhozené peníze. Myslím si, že cílenější průzkum zaměřený na skutečné problémy s vyhledáváním možností, jak je skutečně řešit, by byl daleko přínosnější. V celém průzkumu mi chybí věkové složení obyvatel, vzdělání a v kterou denní dobu byl průzkum dělán. Průzkum je udělán profesionálně, ale nedozvíme se z něj mnoho. V době, kdy není peněz nazbyt, by se vedení města mělo zaměřit na účelné vynakládání peněz. „

Ondráček Zdeněk (KSČM), Andrle Jaroslav (Koalice Žít v Trutnově), Martin Jiránek (Koalice Žít v Trutnově), Géc Zdeněk (ČSSD), Hásek Roman (ČSSD), Šváb Marek (ČSSD), Trpák Pavel (ČSSD), Chromý Roman (ANO 2011) a Šedivec Jiří (ANO 2011) žádnou odpověď nedodali.

Potěšující zpráva je, že ohledně otázky v dotazníku na transparentnost města (25. Jaký máte názor na to, že město Trutnov zveřejňuje na internetu podklady k jednání zastupitelstva města a uzavřené smlouvy o veřejných zakázkách od částky 250 tis. Kč bez DPH?) respondenti v drtivé většině odpověděli: „Vítám to!“ Znamená to, že lidé chtějí mít přehled o tom, co se na městě děje, a že  tedy články vycházející na Trutnovak.cz, které se o těchto událostech snaží objektivně informovat, mají pro obyvatele města  smysl.

Pokud jde o hodnocení samotného výzkumu, ten se řídí určitými zvyklostmi a nemělo by být těžké jej z tohoto hlediska posoudit. Oslovili jsme různé odborníky a na základě jejich připomínek jsme připravili hodnocení provedeného průzkumu. Výsledkem je níže prezentovaný názor redakce.

Vycházeli jsme jednak z dotazníku, který respondenti dostávali, a jednak ze zprávy, která byla na základě dotazníku sepsána a publikována. Kontaktovali jsme zadavatele firmu Knowlimits s.r.o., stejně tak jako toho, kdo výzkum připravil, to jest PhDr. Tomáše Soukupa. Ten poskytl odpovědi na doplňující otázky a ozřejmil některé nejasnosti.

Hodnocení redakce Trutnovak.cz „Průzkum spokojenosti a potřeb obyvatel města Trutnov, květen 2015“

Dotazník

Dotazník se nám zdá dobrý, je však třeba upozornit na to, že u některých otázek půjde jen o orientační výsledky, neboť spokojenost s některými aspekty (informovanost o dění v Trutnově, možnosti sportovního vyžití atd.)  lze těžko interpretovat. Není totiž jasné, zda respondent hodnotí kvalitu, kvantitu, nebo třeba způsob (u informovanosti).

Zpráva

Ani samotná zpráva nám nepřijde špatná. Našlo by se v ní několik detailů, které by akademický výzkum nesnesl, nicméně u těchto menších lokálních výzkumů nejsou nároky tak striktní.

Metodika

Z dokumentu není zřejmé, jak byla prováděna ona náhodná procházka. Existují způsoby, jak ji udělat poměrně dobře, ale pokud jsou k dispozici od ČSÚ adresní body, bylo by vhodné provést skutečně náhodný výběr z nich. Trochu závažnější je chybějící údaj o tom, kolik dotazníků bylo distribuováno a jaká byla návratnost. Malá návratnost totiž zpochybňuje hodnotu výsledků. Těch není mnoho (283), ale velikost vzorku hodně ovlivňuje cenu, takže to může mít svůj důvod. V této souvislosti uvedl autor výzkumu T. Soukup, že oproti předchozí metodice, kdy se dávaly dotazníky do schránek (malá návratnost), tentokrát každý tazatel dostal za úkol roznést a přinést 20 dotazníků. S respondentem se dohodl na termínu vrácení. Z pohledu zadavatele se tedy jedná o stoprocentní návratnost. Na druhou stranu ponechání výběru respondenta na tazateli s sebou nese nebezpečí, že tito vybírají adresy, kde buď lidi přímo znají, nebo jim jsou daná obydlí psychologicky bližší (také např. v něčem takovém bydlí).

Převážení dat je vhodné, i když opět by bylo dobré vědět, jak se liší podíl získaných dotazníků a podíl lidí, kteří bydlí v jednotlivých částech. Pokud hodně, mohou váhy vést k více nespolehlivým výsledkům.

Konkrétní věcné připomínky:

„Dalo by se tedy říci, že obyvatelé Trutnova se cítí být s životem ve svém městě nadprůměrně spokojeni.“

Ovšem pouze ve srovnání s několika málo městy, se kterými je srovnání provedeno.

„Podle srovnání jednotlivých lokalit jsou s životem v Trutnově nejspokojenější obyvatelé Vnitřního města, Kryblice a Horního, Středního a Dolního Předměstí. Spokojenost v těchto lokalitách dosahuje 98 % a je zde také nejvyšší podíl obyvatel, kteří uvedli, že jsou s životem v Trutnově „velmi spokojeni“ (38 %). Méně spokojeni jsou pak obyvatelé Horního a Dolního Předměstí, Poříčí a přidružených obcí.“

Samozřejmě není jasné, čím je to dáno. Kromě lepší správy Vnitřního města to může být tím, že tam bydlí celkově vzdělanější, bohatší či jinak zvýhodnění obyvatelé, kteří jsou  celkově více spokojeni s životem, což se promítá i do hodnocení města. Hlavně je ale třeba konstatovat, že rozdíl pár procentních bodů nehraje v těchto počtech moc velkou roli (3 % v Poříčí jsou jeden člověk). Korektní by bylo říci, že ty naměřené rozdíly nejsou statisticky významné.

Tabulka 3.1

Celá tato tabulka nám přijde jako zajímavý nápad – zkombinovat takto otevřené a uzavřené otázky. Na druhou stranu by šla zpracovat lépe. Bylo by například zajímavé, kolik lidí na které položky odpovídalo, z čehož by vyplynulo, jak jsou odpovědi robustní. Typicky bychom měli pochybnost např. o „předškolním vzdělávání“. To hodnocení urgentnosti na základě počtu spontánních výroků bychom trochu  relativizovali – vhodnější by bylo orientovat se podle míry spokojenosti z uzavřených otázek. U otevřených otázek do hry vstupuje příliš mnoho neznámých faktorů.

Část 3.2

Opět dobře zpracovaná. Ideální by však bylo dostat se přímo  k pozitivním/negativním výrokům, aby bylo možné udělat si  obrázek, co se za spokojeností/nespokojeností skrývá. To by bylo možné řešit formou nějaké přílohy, kde by byly odpovědi kategorizovány, aby to odpovídalo této tabulce. Je možné, že to není zveřejněno z důvodu ochrany osobních údajů, být na místě zastupitelů, rozhodně bychom se však o tyto údaje zajímali.

Poslední tabulku s rozdíly mezi jednotlivými částmi je třeba brát pouze orientačně. Vzhledem k počtu respondentů není pravděpodobně většina rozdílů statisticky významná a mohla tedy vzniknout spíše náhodou.

Celkové zhodnocení redakce Trutnovak.cz:

Jedná se o standardní menší výzkum s možnostmi nějakého zlepšení (uvést více informací k metodice, testovat statistickou významnost naměřených rozdílů).  Domníváme se, že jako samoúčelné PR města výzkum označit rozhodně nelze. Na druhou stranu je jasné, že pro pozitivní PR města lze výzkum využít. Závěrem je třeba říci, že pokud je prováděn výzkum, je třeba předem vědět, co chceme zjišťovat. Pokud rozdíly mezi městskými částmi, tak na to se jedná o příliš malý vzorek. Jako nějaký základní indikátor spokojenosti s těmi jednotlivými kategoriemi to však díky propojenosti s otevřenými otázkami může být docela užitečné.