„Jiráskovo náměstí je pro mne zklamáním…“

Jiráskovo náměstí, respektive jeho celková rekonstrukce, je prakticky dokončena. Tiskovou informaci, kterou k tomu město Trutnov vydalo, jsme přinesli v článku Rekonstrukce Jiráskova náměstí je u konce. O zhodnocení provedené rekonstrukce jsme požádali architekta Jana Veissera. Ten se pro Trutnovak.cz společně s dalšími mladými architekty vyjadřoval k projektu již v únoru tohoto roku, tedy ještě před jeho realizací, v článku Projekt Jiráskova náměstí pod lupou.

[su_posts template=“templates/teaser-loop.php“ id=“3782, 1431″ posts_per_page=“4″ tax_operator=“0″ order=“desc“][su_quote][su_posts template=“templates/teaser-loop.php“ id=“1416″ posts_per_page=“1″ tax_operator=“0″ order=“desc“][su_posts template=“templates/teaser-loop.php“ id=“1416″ tax_operator=“0″ order=“desc“][su_posts id=“1113,378,878″ tax_operator=“0″ order=“desc“][/su_posts]

Je o Vás známo, že jste nebyl příznivcem proměny Jiráskova náměstí podle schváleného projektu. Jak hodnotíte proměnu Jiráskova náměstí nyní, když už můžeme vidět částečný výsledek?

Proti realizaci náměstí dle tohoto návrhu protestuji od jeho zveřejnění. Přístup města byl pro mě velkým zklamáním. Část odborné veřejnosti se proti návrhu jasně postavila ještě před samotnou realizací a město mělo možnost zatáhnout za záchrannou brzdu, ale neudělalo nic.

Nyní můžu pouze zopakovat naše připomínky a přidat další zjevné problémy návrhu, které nebyly z jeho prezentace zřejmé.

1. Návrh se nezabývá celým náměstím, ale pouze jeho středem. Nemohly tak být řešeny návaznosti – parkování, prostor před vstupem do gymnázia, chodníky.
2. Projekt revitalizace nemohli připomínkovat místní rezidenti ani odborná veřejnost. Tím se dalo předejít největším chybám.
3. Nikdy nedošlo k diskuzi, čím by náměstí mělo být a co by se zde mělo odehrávat a pro koho je určeno. Až na vodní prvek zde chybí jakékoliv herní prvky, které by nabízely aktivní trávení času dětí, adolescentů i dospělých.
4. Náměstí nepotřebovalo zásadní změny. Cesty mohly zůstat na svých místech. Na plochém náměstí byly instalovány samoúčelné a nákladné betonové prefabrikáty – opěrné zdi připomínající protitankové zábrany. Potenciál přidané hodnoty spočívající v příjemném posezení s krytými zády se zdaleka nenaplňuje.
5. Byla použita levně působící betonová dlažba, kterou můžeme vidět například na parkovištích před obchodními centry.
6. Lípy, které i podle dendrologického posudku mohly být zachovány, byly skáceny. Ze čtyřiceti stromů pouze 4 byly v havarijním stavu. Naopak 3 byly hodnoceny jako zcela zdravé a bylo doporučeno je i při radikální rekonstrukci ponechat. Nakonec zbyl pouze 1 strom.
7. Nebylo myšleno na detaily: odpadkové koše chybí v blízkosti sezení, sáčky na psí výkaly jsou nechráněné proti dešti, nepohodlné lavičky bez opěradel, až příliš subtilní pro zátěž obvyklou ve veřejném prostoru, směšně malý počet stojanů na kola před gymnáziem, volně stojící přípojková skříň bez snahy ji kamkoliv zabudovat.
8. Nevhodné a nerovnoměrné osvětlení, jehož zdroje jsou umístěné v úrovni očí, oslňuje kolemjdoucí. Nedostatečná intenzita může v některých místech působit úzkostně a nově osazené kamery budou mít v noci problém cokoliv zachytit.
9. Rozpačitá knihobudka – vychází z okopírované občanské iniciativy, která měla za cíl využít nepotřebné telefonní budky ke sdílení knížek. Zde se nepochopitelně instalovala budka nová. V tu chvíli ztrácí celý koncept svoji sílu. Mnohem vhodnější by bylo podobnou knihovničku zřídit např. na chodbě gymnázia, nebo v jedné z blízkých kaváren.

V Trutnově prý existuje (coby poradní orgán města) architektonická komise, která se zabývá prakticky všemi podobnými projekty. Čím si vysvětlujete skutečnost, že tato komise nereflektuje Vámi zmíněné chyby při rekonstrukci? Může jít jen o různé názory na věc? Myslím ve smyslu ten má rád holky, ten zas vdolky.

Komise je poradním orgánem. Často je spíše trpěna než respektována. Projekt jí byl bohužel předložen až ve chvíli, kdy již byla schválena dotace, s tím, že nejde nic měnit. Odpovědnost za návrh má projektant a město bohužel zcela podcenilo jeho výběr. Existuje institut vyzvané architektonické soutěže, která je pro výběr projektanta u takovéhoto rozsahu ideální. Celý průběh by byl maximálně transparentní. Projektanta vybírá na základě zpracovaného konceptu řešení odborná komise složená jak z místních politiků, tak zkušených mimoměstských architektů. Takto složená porota dokáže díky svým zkušenostem vybrat optimální řešení. Tento způsob výběru by akci prodražil maximálně o sto tisíc korun, což je při celkových nákladech 10 miliónů zanedbatelná suma. V tomto případě by se zamezilo veliké škodě, protože špatná investice se nevyplatí hned dvakrát. Poprvé při realizaci a podruhé při nápravě škod.

Jak byl projektant vybrán v tomto případě?

Od města jsem si vyžádal podklady k rekonstrukci Jiráskova náměstí. Vyplývá z nich toto:

V roce 2006 bylo vybráno mezi třemi účastníky výběrového řízení, vyhrála firma RSU Trutnov s.r.o. s nabídkovou cenou 69 853 Kč. Ani jedna z firem neměla kvalifikační předpoklady ani reference, které by při proměně tak důležitých míst měly být podmínkou účasti. Účast architektů při proměnách veřejných prostranství je předpokladem pro kvalitnější proces i výsledek. Všichni kandidáti byli zároveň potenciálními dodavateli – to s sebou vždy nese riziko tzv. dodavatelského designu, kdy se navrhuje to, co se uchazeči vyplatí dodávat.

Bez zajímavosti není ani časový sousled. Projekt byl dokončen v roce 2007, v roce 2009 bylo vydáno územní rozhodnutí. Pak se dlouho nedělo nic – až 30. června 2014 bylo rozhodnuto o zpracování zcela nového projektu dle podmínek dotace „Program zeleň do měst a jeho okolí“. V tuto chvíli měla být vypsána architektonická soutěž, vše projednáváno s veřejností a v komisi. Projekt pro realizaci byl ale zadán napřímo bez výběrového řízení, téměř jako „vícepráce“ firmě RSU za cenu 135 883,– Kč. Šibeniční byl i termín dodání 30. srpna 2014. O tom, že se jedná o zcela nový projekt, a nikoliv „dopracování“ již hotového 7 let starého projektu, svědčí dvojnásobná cena oproti původní nabídce. Komise pro výstavbu a rozvoj města projekt v rozpracovanosti ani nemohla projednat, protože se v době prázdnin neschází. Ani Rada města se zadáním projektu dle zápisů nezabývala. Výběr firmy i cenu schválila „porada vedení“, respektive starosta Ivan Adamec a místostarostové Hana Horynová a Tomáš Hendrych.

Kdy by město mělo podle Vás využít institutu vyzvané architektonické soutěže?

Město by mělo jít příkladem a za stavbami, které realizuje, si skutečně stát a snažit se o vysokou kvalitu. V porotě musí být i mimoměstští respektovaní architekti, kteří mají s projektem podobného rozsahu zkušenosti.

Architektonická soutěž by měla být zcela běžným instrumentem výběru projektanta. V případě významných budov a prostranství se investorům vždy vyplatí. Někteří soukromí investoři nás oslovují do podobných soutěží i s drobnými záměry, jako například s přestavbou chalupy a rozpočtem 1,5 milionu korun. U rozsáhlejších projektů je ideální veřejná anonymní architektonická soutěž. Město ji naposledy využilo při projektu kulturního centra Uffo a z výsledku benefituje dodnes.