My nic neřešit, my být Česká pojišťovna v Holandsku

Počátky českého pojišťovnictví sahají až do roku 1827. Myšlenka je to geniálně jednoduchá. Zjednodušeně řečeno jde vlastně o sázkovou hru. Pojišťovna se s vámi sází o peníze, že se nic nestane, vy se sázíte, že se něco stane. Pokud se nic nestane, prohráváte a pojišťovna vyhrává. Její výhra jsou vaše pravidelné platby za sjednané pojištění. Pokud však vyhrajete a to, proti čemu jste pojištěni, se stane, prohrává naopak pojišťovna a pak je čas inkasovat výhru, což je sjednaná částka plnění. To ovšem bývá často kamenem úrazu této hry. Alespoň v případě nejstaršího domu v Trutnově, jenž byl pojištěn (dokonce na škodu do 4,5 milionů) u České pojišťovny, která vlastně zase až tak moc česká není.

Voda v základech

Jeden z nejstarších domů v Trutnově, významná historická památka Dům u studny, vinou havárie na vodním potrubí sousedního domu utrpěl rozsáhlá poškození.

„Přijel jsem z Brna a šel jsem si pro něco do sklepa. Stál tam kocour a syčel a prskal. Když jsem otevřel dveře do sklepa, schody se ztrácely ve vodě. Šel jsem vypnout vodu, ale ta pořád stoupala,“ vzpomíná na ten den majitel domu Josef Beneš.

„Podle mne se jedná o podvodný znalecký posudek, který zastavil stavební práce, což mohlo způsobit zřícení celého domu,“ říká Josef Beneš

Během několika minut se ozvala strašlivá rána, jak se sesunula část rozmočeného sklepa. Dům na mnoha místech popraskal a byly obnažené základy. Bylo třeba okamžitě jednat, aby se situace domu ještě více nezhoršovala.

V takové situaci je důležité mít v matraci pod peřinou pár set tisíc, protože dům není nabourané auto odstavené v servisu. Pokud by se neprovedla nutná opatření ihned, mohlo by dojít až ke zřícení domu. Bohužel se jednalo o poměrně nákladná opatření.

Město ihned zajistilo statika

V této fázi byla pro majitele a jeho dům důležitá okamžitá reakce odboru Městského úřadu Trutnov, který zajistil autorizovaného statika. Ten vypracoval návrh prvotních opatření k zajištění stability domu. Ihned po zpracování návrhu statických opatření byl stavebním úřadem a památkovou péčí nařízen závazný postup prací, které bylo nutné provést k záchraně domu.

Čtěte také:  Omezení na Krakonošově náměstí v Trutnově

Jistě to nevíme, ale lze předpokládat, že nikoho ze zúčastněných v tu chvíli nenapadlo, že ačkoliv je dům pojištěný, tyto práce pojišťovna nebude chtít zaplatit.

Nešlo přitom o nějaký svévolný stavební chaos. Samotný postup prací byl průběžně kontrolován a konzultován s odbornou pracovnicí Národního památkového ústavu v Josefově Ing. arch. Paterovou. Díky kvalitní práci místní firmy byly zásadní opravy provedeny v souladu s přáním památkářů. Až do této chvíle však stála oprava Domu u studny zhruba milion korun. To však není rozhodně konečný účet. Zatím nedošlo k opravě historicky významného prostoru klenby zbrojnice, kde lze počítat s další částkou okolo půl milionu korun, nemluvě o trhlinách, jež jsou ve zdivu domu a bude třeba je také řešit.

Trutnovskou památku zalít betonem

Česká pojišťovna k dnešnímu dni, to jest bezmála po více než 8 měsících od havárie, uhradila pouze 500 000 Kč. Tuto částku totiž určil znalec České pojišťovny, který však svůj posudek vypracoval bez toho, aniž by cokoliv konzultoval s památkáři. Jím navržené řešení nebralo vůbec v potaz, že se jedná o objekt, který je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky již od roku 1990. Jde o nejstarší dochovaný dům v centru města pod trvalým dohledem a péčí památkové péče. Dům byl udržovaný a v dobrém technickém stavu. Představa znalce, který navrhl řešení oprav popadaných kleneb sapy a zbrojnice torkretováním, byla pro památkáře naprosto nemyslitelná.

„Tento návrh absolutně odporuje metodice památkové péče. My přitom máme zpracovaný postup, který je prováděn památkářsky citlivě a umožní záchranu objektu,“ říká Hynek Beneš, zástupce vedoucího odboru výstavby MěÚ Trutnov. Unikátní zbrojnice, která je v nezměněné podobě na stejném místě již 600 roků, měla být podle znalce České pojišťovny opravena tak, že se z ní udělá betonový tunel. To je totiž mnohem levnější než spárování, které požadují památkáři.

Daně nejsou nikdy dost malé

Česká pojišťovna, u které byly oba poškozené domy pojištěné, již dávno česká není. Je totiž součástí Generali CEE Holdingu B.V., který v České republice vlastní i Generali Pojišťovnu. Generali CEE fakticky sídlí v Praze, oficiálně je sídlo této skupiny v Nizozemí, což je daňově velmi výhodné. Jen minulý rok do tohoto daňového ráje odešlo od českých pojištěnců 3,7 miliardy na dividendách. Jsou však takové zisky, jež cestují z naší země do zahraničí, vykoupené nějakou přidanou hodnotou? Nakupování v nadnárodních řetězcích s sebou nese alespoň výhodu široké nabídky a nízké ceny. Jaký smysl však má pojištění v nadnárodní společnosti, která vám v případě pohromy uhradí sotva třetinu škody?

Čtěte také:  Chystané opravy v městské památkové zóně

Může si Česká pojišťovna dovolit kompetentní znalce?

Je pravda, že na pojišťovně si nešťastný majitel hroutící se nemovitosti nic nevezme. Ta je zaštítěna posudkem soudního znalce. Je možné, že takových nešťastných událostí se odehrává denně mnoho, nikdy se o nich však zřejmě ani nedozvíme. Tentokrát však narazila kosa na kámen. Majitelem domu, jehož opravu Česká pojišťovna nezaplatila v požadované výši, je totiž také soudní znalec a nadto velký bojovník.

„Podle mne se jedná o podvodný znalecký posudek, který zastavil stavební práce, což mohlo způsobit zřícení celého domu,“ říká Josef Beneš. I proto na znalce České pojišťovny podal trestní oznámení.

Děravá olověná trubka, kterou protekly do sklepení domu stovky kubíků vody

Historická klenba ve zbrojnici v Domu u studny je nejstarší dochovaná klenba v Trutnově. Byla součástí historických hradeb a starého muničního skladu z 15. století. Jaký bude její další osud? Klenba je vyztužena a nebezpečí, že by se zřítila, zatím nehrozí. Jednou z možností by bylo, aby se oprava financovala z dotace, kterou stát na významné památkové objekty uděluje. Uzavřel by se tak dokonalý kruh o jedné České pojišťovně, co už dávno není česká, takže její zisky putují do zahraničí, avšak jejíž případná plnění za škodnou událost nakonec – alespoň v tomto případě – zaplatí český daňový poplatník. I tak to však bude lepší řešení než výjimečná trutnovská kulturní památka zalitá navždy do betonu zapomnění.