Novodobí otrokáři.

Mít dobrou práci si přeje většina populace. Přesto někdy může být těžké najít jakoukoliv práci. Situace se však ještě dramaticky zkomplikuje, pokud máte nějaké tělesné postižení. Zájem zaměstnavatele je samozřejmě ten, aby jeho zaměstnanec byl v co nejlepší fyzické kondici. Aby s přehledem zvládl svou práci a nejlépe aby nebyl po celý rok nemocný. Zaměstnávat tělesně postiženého proto není pro zaměstnavatele výhodné. Pokud…
Na trhu práce se objevují poměrně často inzeráty, ve kterých se hledají noví zaměstnanci, s průkazem ZTP. Zdálo by se to nelogické, ale má to svoje opodstatnění. Úřad práce má zájem na tom, aby se do pracovního procesu mohli zapojit i lidé se zdravotním handicapem. Pro zaměstnavatele, který taková místa vytvoří, má připravenou finanční motivaci, která může dosáhnout více než dvěstě tisíc Kč ročně.
Taková stimulace má rozhodně smysl. Na druhou stranu jsem se od takto zaměstnávaných dozvěděl informace, které by mohly přispět ke vzniku podezření, že některé firmy vnímají své zaměstnance jako novodobé otroky, jakousi levnou pracovní sílu. Problém je v tom, že tito lidé se bojí o svém problému hovořit, protože jim zaměstnavatel vyhrožuje okamžitou náhradou někým jiným.

otrok
Photo Credit: Ronders via Compfight cc

Zavolal jsem proto řediteli Mgr. Václavovi Staňkovi, řediteli Trutnovského Úřadu práce, abych se na podmínky, za jakých je udělován status chráněného pracovního místa, trochu informoval.

V.S.: Chráněné pracovní místo, je takový obecný název. Je to vymezené pracovní místo pro osoby zdravotně postižené. Zaměstnavatel na takovém místě musí zaměstnávat jenom osoby se zdravotním postižením. Na tato místa dostává zaměstnavatel příspěvek od úřadu práce.
J.R.R.: Jakým způsobem úřad práce kontroluje, jestli zaměstnavatel po těchto zaměstnancích nepožaduje stejnou práci, jako po někom bez zdravotního omezení?
V.S.: Tam záleží na pracovní náplni a zdravotním omezení té osoby. Zaměstnavatel nás pak musí požádat o vymezení toho pracovního místa. Zvažuje se tedy na jakou pracovní pozici to je, dostanou pokyny kolik osob na takovou práci musí mít, jak dlouho je musí zaměstnávat a další.

J.R.R.: Pokud firma zaměstná například na místo kuchařky (oficiálně třeba pomocné síly do kuchyně) ženu se zdravotním postižením a následně od ní požaduje práci jako po zdravém zaměstnanci a ještě od úřadu práce dostává příspěvek, tratí na tom kromě té firmy všichni.
V.S.: To je složité, to se jedná spíše o pracovně právní vztahy, které má v gesci inspektorát práce. Další věcí je, že vymezíme dejme tomu pracovní místo té kuchařky, ale neurčujeme jakou zdravotně postiženou osobu tam má přijmout. Zdravotních postižení jsou různé stupně. Jde o to, o jaký stupeň postižení se jedná a o konkrétní pracovní smlouvu.
J.R.R.: Ta pracovní smlouva, ta jde přes váš úřad, nebo je to čistě mezi zaměstnavatelem a ZTP zaměstnancem?
V.S.: Dostáváme ji také. Jde nám o to, aby ta smlouva byla po formální stránce v pořádku. Pokud do smlouvy v pracovní náplni napíše pomocná kuchařka, tak mu nemůžeme říct že to zdravotně postižený člověk nebude vykonávat. Zdravotních postižení je mnoho. Někdo nemůže například zvedat těžké předměty, pak by neměl vykonávat práci, kde by je měl zvedat. Někdo jiný zase nemůže u práce stát, musí sedět, to je otázka té pracovní náplně. To musí vědět ti zdravotně postižení, co jsou schopni vykonávat.

J.R.R.: Tomu rozumím, takže abych si to shrnul. Řekněme, že je zdravotně postižený, který by neměl zvedat těžké předměty. Ten se dostane na takto zvýhodněné pracovní místo třeba jako údržbář. Tento údržbář dostane za úkol stěhovat nějaké těžké skříně. Vy byste mu poradil, aby svému zaměstnavateli řekl: “To mi můj zdravotní stav nedovoluje, to dělat nemohu.”
V.S.: Ano, tak by měl určitě postupovat. Zaměstnavatel přeci ví, že zaměstnává zdravotně postiženou osobu a jejich pracovní náplň musí uzpůsobit tomu, co jsou nebo nejsou schopni vykonávat v souvislosti s tím, jaké zdravotní postižení mají.
J.R.R.: Ovšem čistě teoreticky, nemyslíte si, že by takového “vzpurného” zaměstnance zaměstnavatel vyměnil za jiného, “povolnějšího zdravotně postiženého?
V.S.: Vezměme to z druhé strany, proč zaměstnavatelé vlastně taková místa vytvářejí. Pokud zaměstnávají padesát procent zdravotně postižených tak od nás dostávají příspěvek čtvrtletně vyplácený. Pokud tento příspěvek nedostávají, tak se ani takové chráněné pracovní místo nevymezuje. Rozdíl je v tom, že když si zaměstnavatel vezme z úřadu práce člověka, který nemá zdravotní postižení, dostává příspěvek půl roku. Pokud vezme člověka se ZP, tak dostává příspěvek rok.

Kruh se tedy uzavírá. Zneužívaný zaměstnanec se ZP uzavřel se svým zaměstnavatelem smlouvu, kde by mělo být uvedené, jaká má zdravotní omezení. Pokud zaměstnavatel požaduje něco nad rámec této smlouvy, zaměstnanec to není povinen provést. Nicméně i ředitel ÚP Trutnov Mgr. Václav Staněk připouští, že je možné, že někteří zaměstnavatelé nedodržují dokonce ani maximální počet hodin, které mohou zaměstnanci s ZP denně odpracovat.
Řešení bohužel není bezbolestné. Zůstává na ramenou těch dole, zaměstnanců se zdravotním postižením, kteří se mohou stát novodobými otroky “šikovných” podnikatelů. Čas oponou trhnul a oni už nevisí na viditelném kovovém řetězu. Ten řetěz, co je poutá k jejich trýznitelům je neviditelný. Je v jejich hlavě a ve strachu se ozvat.

Write a Comment

view all comments

Your e-mail address will not be published. Also other data will not be shared with third person. Required fields marked as *