Projekt Jiráskova náměstí pod lupou

Historie přípravy projektu regenerace Jiráskova náměstí v Trutnově sahá až do roku 2006, kdy proběhlo výběrové řízení. Bc. Marek Hlíza, vedoucí oddělení územního plánování uvedl, že s ohledem na stanovenou archivační a skartační dobu, nejsou v současnosti k dispozici veškeré informace Předmětem plnění bylo zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení na akci „Regenerace Jiráskova náměstí“ v rozsahu dle zadávacích podmínek.

K předložení nabídky bylo vyzváno pět firem a tři z nich podaly nabídky 1) Petr Valenta 2) RSU Trutnov, s. r. o. 3) Zahrada nad Metují, s. r. o. Vybraní uchazeči a předměty jejich činnosti, jak je sami deklarují na svých webech : Petr Valenta navrhuje, realizuje a udržuje zahrady. RSU Trutnov s.r.o. realizuje sadové úpravy, dětská hřiště a drobné stavby ze dřeva Zahrada nad Metují s.r.o. (dnes NEW VISIT) nabízí komplexní služby týkající se architektonického projektování, realizace stavebních prací veřejného prostoru, soukromého exteriéru i interiéru v oblasti krajinářské architektury a zahradního designu.

Schválení zpracovatele projektové dokumentace provedla Rada města Trutnova dne 13. 2. 2006. Vítězem se stala RSU Trutnov s.r.o. Kontaktovali jsme vítěze výběrového řízení, ten však nevěděl, co by k výběrovému řízení dodal. „…pamatuji si jen, že šlo o několik variant, úpravy úprav a tak dále…“ řekl nám jednatel firmy ing. Miloš Kotrbanec. Slíbil, že dohledá a dodá bližší informace, neuvedl však termín. Zde je tisková zpráva MÚ Trutnov: Regenerace zeleně a veřejných ploch Jiráskova náměstí v Trutnově

TUarch o představeném projektu regenerace Jiráskova náměstí v Trutnově

Oslovili jsme pět absolventů trutnovského gymnázia, kteří úspěšně prošli architektonickým vzděláním na českých i zahraničních vysokých školách a aktivně vykonávají architektonickou praxi. Jejich pohled je cenný v tom, že mají s užíváním prostoru Jiráskova náměstí bohaté vlastní zkušenosti, které nyní mohou zpětně zkonfrontovat se zkušenostmi získanými v oboru. Jejich kritický pohled na předložené řešení revitalizace Jiráskova náměstí v Trutnově je svěžím větrem do diskuze, která se, věříme, rozpoutá. Konec konců – vydané stavební povolení ještě není závazkem k neprodlené realizaci.

1/ Co pro vás prostor Jiráskova náměstí v Trutnově znamená, jak ho s časovým odstupem vnímáte? 2/ Jaké jsou vaše dojmy z představeného řešení „Regenerace zeleně a veřejných ploch Jiráskova náměstí.“?

Eva Mašková

Eva Mašková

Eva Mašková (29), architekt 1/ Co pro vás prostor Jiráskova náměstí v Trutnově znamená, jak ho s časovým odstupem vnímáte? Jiráskovým náměstím jsem chodila spoustu let do školy a je pro mě spjatý se se samotnou budovou školy, studenty, kteří jsou tím, co přináší náměstí nějaký život a charakter – genia loci, chcete­­­‑li. To je však už spíš můj dnešní pohled. Tehdy jsem náměstím vždycky spíš proletěla, abych stihla první hodinu, nebo abych už byla ze školy pryč. Ale nebylo to jen tím. Přímé diagonální cesty neposkytovaly mnoho možností spočinutí pod vzrostlými stromy. Takže kultivaci si celé náměstí jistě zaslouží. 2/ Jaké jsou vaše dojmy z představeného řešení „Regenerace zeleně a veřejných ploch Jiráskova náměstí.“? Projekt se nazývá Regenerace zeleně. Aby však náměstí fungovalo, nezáleží toliko na tom, kolik okrasných květin a travin se vysází, ale spíše, je­­­‑li náměstí živým prostorem. Nikdo se zde hlouběji nezajímal, jakou regeneraci náměstí potřebuje a jakou si zaslouží, jaký má mít charakter, komu slouží a co se tedy na něm má odehrávat. Existuje zkrátka spousta otázek, které by měl zodpovědět kvalitní projekt. Město má možnost, jak několik takových projektů získat za minimální náklady prostřednictvím architektonické soutěže. Využilo ji například i při projektu kulturního centra Uffo. Jiráskovo náměstí už si takovou péči nezaslouží? A tak to působí, jako by celý projekt měl pouze deklarovat, kolik se investuje do péče o veřejný prostor a je už jedno, jak tato péče vypadá.

veisser

Jan Veisser

Jan Veisser (28 let) architekt 1/ Tento prostor byl studenty Gymnázia vždy využíván za slunných dnů k polehávání a piknikování. Vybavuji si několik letních vyučovacích hodin, které proběhly ve stínu stromů. Bylo to vždy velmi příjemné klidné místo, i když trochu zchátralé. 2/ Hned na začátku mě zarazila forma prezentace, která proběhla suše oznamovacím způsobem bez diskuze s veřejností. Zveřejnění až ve fázi, kdy má projekt stavební povolení a téměř není možné cokoliv měnit. Projekt vypracovala firma, která, soudě podle jejích referencí, nemá žádné zkušenosti s navrhováním náměstí. Je spíše zaměřena na projekty a realizaci soukromých zahrad. Na mimořádně důležitý veřejný prostor, jakým Jiráskovo náměstí, je by bylo vhodné vyhlásit architektonickou soutěž nebo minimálně oslovit metodou „souběžného vypracování studie“ několik projektantů a vybrat nejlepší návrh zjednodušeným způsobem. Návrh nijak nereflektuje historii náměstí a jeho původní prvorepublikový vzhled. Tam, kde mohl být jednoduše udržovatelný trávník vznikají podivné záhony a betonové zídky. Mnoho nově navržených zákoutí bude nejspíše sloužit jako veřejné wc, podobně jako bývalá arboreta na Krakonošově náměstí. Je dobře, že město získalo na proměnu náměstí dotaci. Tento návrh bohužel způsobí znatelné zvýšení nákladů na údržbu a provoz, na které se již žádná dotace bohužel vztahovat nebude. [AFG_gallery id=’6′]

Michal Rouha

Michal Rouha

 

Čtěte také:  Rekonstrukce Jiráskova náměstí je u konce

Michal Rouha (29), architekt 1/ Jako absolvent trutnovského gymnázia si vybavuji, že jsme prostor Jiráskova náměstí využívali docela hojně. Když svítilo slunce, polehávali jsme se spolužáky na trávě, v době přestávek jsme dopisovali úkoly nebo jsme si po škole házeli talířem. Také si vybavuji provokativní grilování v době vyučování poté, co jsme úspěšně složili maturitní zkoušku. Trvalou hodnotou toho místa je těsný kontakt náměstí a gymnázia, které denně navštěvuje spousta lidí, kteří jsou a jistě i nadále budou hlavními uživateli prostoru náměstí. 2/ Myslím, že idea rekonstrukce Jiráskova náměstí je ve své podstatě dobrá. Návrh na mě působí nedotaženým dojmem, bez nápadu a hlubšího konceptu. Zpracovaná studie neklade primární důraz na vzájemné působení hlavních uživatelů – studentů – ve vztahu k náměstí. Prvek vodních trysek mi tedy v tomto ohledu připadá velice formální. Také nevím z jakého důvodu je řešena jen část náměstí a neřeší se náměstí jako celek – od domu k domu? Vždyť i okolní ulice, chodníky a prostory před domy jsou součástí náměstí a mělo by se s nimi pracovat! Jak bude dále řešena návaznost vnitřních ulic náměstí na okolí? Jak bude řešeno parkování aut? To ze zpracované studie patrné bohužel není. Prezentované vizualizace spíše připomínají reklamu na zahrádkářství, než aby člověku představily komplexní fungování samotného náměstí v návaznosti na širší kontext města.

Benedikt Markel

Benedikt Markel

Benedikt Markel (29) architekt 1/ Jiráskovým náměstím jsem jako dojíždějící bezmála tisíckrát spěchal na začátek výuky. Vybavuji si, že koruny vzrostlých lip orámované okny učeben v předním traktu byly útočištěm našich dlouhých pohledů při těch méně zábavných hodinách. Zpětně mi dochází, že to byl jeden z důvodů, proč jsem tyto učebny měl radši než ty orientované do dvora nebo do Procházkovy ulice. Nepamatuji se ale, že bych v jejich stínu někdy hledal útočiště. Možným vysvětlením je to, že v létě, kdy je venku nejpříjemněji, se neučí. Ve vzpomínce ho tedy mám zapsané spíše jako obraz, než jako prostor. Jediná atrakce na náměstí byla samoobsluha (svačiny) a PNS stánek (tabák). Po škole jsme se většinou moc nezdržovali v prostoru, který jsme myslím vnímali jako dedikovaný gymnáziu a spěchali za jinými aktivitami. V závěru studia na gymnáziu jsme využívali široké vozovky k parkování. Ten prostor je dědictvím po uměle vytvořeném českém náměstí v převážně německém městě, ze kterého po druhé světové válce vyprchala podstata jeho vzniku – totiž česká menšina. Bylo prostorem, s nímž se veliká skupina lidí silně identifikovala, chodila sem obchodovat, korzovat, trávit volný čas. Tyto ambice a aktivity z náměstí vymizely a dnes je to hybridní veřejný prostor, který je kombinací velice klidného parkového a studentského náměstí. 2/ Jsem rád, že zástupci města rozpoznali, že Jiráskovo náměstí nefunguje ideálně a rozhodli se do něj investovat. Aby ale ambice zvelebovat a zpříjemňovat život ve městě nevyšla vniveč, je potřeba věnovat přípravě zadání podobných projektů velikou pozornost.

[yop_poll id=“2″]

V zadání mě zaskočilo omezené vnímání prostoru náměstí. Jiráskovo náměstí totiž není jen ten „plácek“ uprostřed s libovolnou parkovou úpravou. Jeho nedílnou součástí jsou vozovky a chodníky včetně sítí technické infrastruktury, které jsou pod nimi, fasády okolních domů a zejména jejich parterové části, o které se „otírají“ kolemjdoucí. Postrádám hlubší zamyšlení nad skupinami uživatelů a jejich potřebami. Návrh také vůbec nereaguje na změny, které se na Jiráskově náměstí zděděném z první republiky odehrály. Jsou to především náhlá ztráta národní identity a automobilová revoluce. Nemohu se zbavit pocitu, že návrh je spíš součtem vlivu aktuálně vypsaných dotačních titulů, módních trendů a „dodavatelského zahrádkářského designu“, než logickým počínáním dobrého hospodáře. Vypadá to, že otázku komplexního řešení náměstí, toho, jak bude celý prostor vypadat za 10, 20, 50 a víc let, si nikdo nekladl. Tu by zodpověděla architektonicko­‑urbanistická soutěž nebo alespoň studie zadaná projektantovi s kvalitními referencemi. V lepším případě jde tedy o dílčí technická vylepšení nebo opravy bez širšího rámce eufemisticky nazvaná jako rekonstrukce nebo regenerace náměstí. V tom horším o ztrátu zbytku identity a promeškání jedinečné příležitosti zanechat po sobě něco v lepším než nálezovém stavu.

Jan Izák

Jan Izák

Jan Izák (29), architekt 1/ Jiráskovo náměstí jsem vnímal ve všední dny ze školních oken i z vlastního pobytu na náměstí a také o víkendech, protože jsem bydlel nedaleko. Chodníky už byly ve špatném technickém stavu, stav stromů nejsem schopen zpětně odhadnout, ale celkově vzato bylo třeba nějakého zásahu v podobě revitalizace. Mimochodem regenerace je v tomto kontextu chybný pojem, protože znamená obnovení či znovuvytvoření – s důrazem na původní stav. 2/ Myslím si, že v návrhu je především prostor chybně vymezen. Prostor náměstí je určen domy (hmotami), které ho ohraničují. Návrh však končí obrubníkem a potom zřejmě „hic sunt leones“, ulice a chodník na druhé straně neexistuje. Přitom běžnou a nutnou součástí každého náměstí je dopravní řešení včetně parkování. Tím je také vypuštěna část ulice od gymnázia k průchodu do ulice V. Nováka, která by si zasloužila minimálně zvýšení bezpečnosti například lepším osvětlením. Hlavní funkcí náměstí z pohledu počtu lidí je tranzitní – každý si nejde na náměstí posedět, naopak. Podle textu na webu města byl požadavek spojnice zachovat. Musím konstatovat, že to návrh nedodržuje, protože 2 hlavní diagonální spojnice jsou přerušeny odpočinkovou částí, kterou budou muset procházející v obou diagonálách obcházet. Koše v rohu potom působí vyloženě komicky vzhledem k tomu, kteří lidé na náměstí nejvíce pobývají (studenti, „pejskaři“). Zpevněné plochy jsou v návrhu řešeny zámkovou dlažbou. Toto řešení je již delší dobu překonáno dlažbami a materiály esteticky lépe vyhovujícími kombinovaným plochám náměstí a dokonce jsou v podobné cenové hladině (například hrubé žulové kostky). Dále se v textu na webu města píše „použito co nejvíce zeleně, která nahradí veškerou současnou zeleň.“. Dendrologický posudek dohledatelný není, ale znamená to tedy, že jsou všechny stromy špatné, budou pokáceny a vysázeny nové? K tomu bych ještě dodal, že méně je někdy více a přehled a orientace může být důležitější kritérium než množství zeleně – to se týká především řad keřů za „kójemi“ na umělém (!) svahu. V rohu náměstí u gymnázia je vymezeno stání pro kola. Pamatuji se, že hodně lidí jezdilo do školy na kole a vzhledem k vzestupnému trendu cyklistiky se mi zdá poddimenzované. Stejně tak počet odpadkových košů. Ze zkušenosti z návštěv parků hlavních evropských měst bych určitě dával koš ke každé (nebo alespoň každé druhé) lavičce. Koše v rohu potom působí vyloženě komicky vzhledem k tomu, kteří lidé na náměstí nejvíce pobývají (studenti, „pejskaři“). Zpevněné plochy jsou v návrhu řešeny zámkovou dlažbou. Toto řešení je již delší dobu překonáno dlažbami a materiály esteticky lépe vyhovujícími kombinovaným plochám náměstí a dokonce jsou v podobné cenové hladině (například hrubé žulové kostky). Pozitiva návrhu spatřuji v podzemních kontejnerech na odpad a sezení v podobě kójí (pokud však nebudou svahem a obetonováním přespříliš izolovány). Revitalizace slouží kromě technické modernizace k tomu, aby byly stávající funkce, nejsou­li negativní, minimálně zachovány, nejlépe však posíleny. Je jisté, že tímto návrhem se některé z nich nevylepší (parkování není řešeno vůbec. Jedna z výše uvedených funkcí se podle mého názoru dokonce zhorší, a sice průchodnost. Navíc se fontánami zvýší energetická a provozní náročnost.

Čtěte také:  Nápady pro lepší město - Městské zásahy Trutnov 2016

Pro celkovou vyváženost pohledů architektů na přeměnu Jiráskova náměstí ještě redakce oslovila dva architekty, kteří působí v Komisi pro územní plánování již delší období, konkrétně Ing. arch. Martina Vokatého a Ing. arch. Michala Rosu.  První do uzávěrky článku nereagoval, druhý se omluvil pro časové zaneprázdnění. TUarch.cz, Trutnovak.cz


TUarch je kritická platforma, která se zaměřuje na problematiku územního plánování, veřejného prostoru, stavění a života v Trutnove. Ing. arch. Benedikt Markel E: info@tuarch.cz T: +420 777 148 762 www.tuarch.cz

Podobné články

Referendum netáhne

4 roky publikováno

Write a Comment

view all comments

Your e-mail address will not be published. Also other data will not be shared with third person. Required fields marked as *