Rok a půl práce téměř čtyřiceti lidí, mnohamilionové investice, tisíce hodin ve studiu a realizace šílených a jedinečných nápadů, to vše podle tvůrců předcházelo 110 minutám multimediální show Vivaldianno 2015 – Město zrcadel, kterou jsme měli možnost vidět ve společenském centru UFFO dne 27. 9. 2015.
Jednalo se o projekt skladatele, producenta a člena skupiny Lucie Michala Dvořáka a houslového virtuosa Jaroslava Svěceného, kterého bylo na pódiu v trutnovském UFFU možné vidět i s jeho dcerou Julií.
Jaroslav Svěcený rád poslouchá Stinga, Oldfielda, Cohena, Streisandovou nebo Rihannu. Sleduje různé hudební žánry. Rád si zahrál třeba i s alternativně laděnou hudební formaci Jablkoň.
Nápad M. Dvořáka a J. Svěceného přiblížit s pomocí moderních aranží vážnou hudbu dnešku vychází z mezinárodních úspěchů, které slaví na hudebním poli osobnosti, jako jsou David Garrett nebo Vanesa May.
VIVALDIANNO – O2 ARENA PRAHA 10.6. 2015 – ukázka z koncertu
Vivaldianno 2015 – Město zrcadel je třetí vývojová fáze projektu, který po vzoru výše zmíněných umělců vydává svou zprávu o uchopení stovky let starých tónů dnešními prostředky. Zájem je evidentně obrovský. Představení, které měli možnost vidět návštěvníci trutnovského společenského centra UFFO, uvidí také diváci v celé západní Evropě, USA, Velké Británii, stejně tak jako v Asii nebo Japonsku.
Audiovizuální show spočívající ve spojení klasiky a moderních hudebních a audiovizuálních prvků místní milovníky hudby rozhodně zaujala. Svědčily o tom dlouhé ovace, které trutnovští diváci projevili ve stoje.
Celé představení trvalo i s přídavky pro „hladové“ posluchače dvě hodiny. Bylo možné naslouchat výběru barokních skladeb v převážné míře od A. Vivaldiho, s invenční aranží, ve které byly dominantní kromě smyčcových nástrojů i bicí, stejně tak jako akustická nebo elektrická kytara. Osvěžující byly také peruánské prvky, které připomínaly citlivě odměřené koření při přípravě chuťové delikatesy.
Po jednotlivých skladbách vždy následovala část příběhu, který nás prováděl od narození Antonia Vivaldiho až po jeho smrt. Pro vizualizaci byla využívána projekce na plátno za účinkujícími.
Smutný konec Vivaldiho bez prostředků upomíná na tehdejší neexistenci institutu ochrany autorských práv, tak jak jej známe dnes. Ačkoliv Vivaldi po sobě zanechal obrovské dílo (jen oper bylo například 50), zemřel nakonec v chudobě roku 1741. Pochován byl v prostém hrobě na nemocničním hřbitově ve Vídni. Jeho hudba následně upadla na téměř 200 let v zapomnění.
Podobné projekty jako Vivaldianno jsou příjemným mostem mezi vážnou a populární hudbou a určitou cestou, jak pojmout „starou“ hudbu novým způsobem.
Pokud jste opomněli využít možnost vidět nedělní koncert nebo jste byli u toho a chtěli byste si zážitek ještě zopakovat, můžete navštívit hradecký Aldis dne 18. 10. 2015, kde bude další představení Vivaldianno 2015 – Město zrcadel.
