Kdo bude slyšet Trutnovsko? Spor o ČT a rozhlas má i místní rozměr

Analýza • Stav k 4. listopadu 2026

Krátká verze

Proč se studenti v Trutnově postavili za Českou televizi a Český rozhlas? Spor se týká toho, kdo bude jejich práci platit a zda budou mít dost peněz na zprávy, pořady a práci v regionech.

Dnes domácnost, která platí oba poplatky, posílá dohromady 205 korun měsíčně. Vláda chce poplatky zrušit a média platit ze státního rozpočtu. Návrh zatím není definitivně schválený. Pro domácnost by zrušení znamenalo, že tato přímá platba odpadne.

Práce novinářů ale bude něco stát dál. Stát musí peníze získat z příjmů, například daní, ušetřit je jinde, nebo si půjčit. Vyšší příjmy mohou přijít i díky růstu ekonomiky, bez zvýšení daňových sazeb. Takové peníze však nejsou automaticky volné: stát už má jiné závazky a splácí úroky z dluhu.

Pokud nový výdaj ničím nevyrovná a zaplatí ho dalším dluhem, přibudou také úroky. Při půjčení celé navrhované roční částky a úroku 4 až 5 procent by šlo přibližně o 312 až 390 milionů korun za celý rok navíc. Je to ukázkový výpočet, nikoli potvrzená cena budoucí půjčky.

Návrh navíc počítá s menším objemem peněz, než média letos získávají z poplatků. U ČT jde přibližně o 14 procent méně, u rozhlasu asi o 400 milionů korun méně. Část úspor může vzniknout levnějším fungováním, část ale může znamenat méně pořadů nebo méně práce novinářů. Zatím z toho nelze vyvozovat, že bude zrušena konkrétní regionální redakce.

Trutnovsko má vlastní média: Trutnovinky, Krkonošský deník, Vrchlabinky, Královédvorsko a nově i Trutnovak.cz. Ta přinášejí místní zprávy už dnes. Pokud by veřejnoprávní redakce svou práci omezily, místní weby by s chybějícími tématy automaticky nedostaly peníze na další novináře. Pro čtenáře je přitom užitečné, když stejnou událost sleduje více redakcí.

Soukromým médiím pomáhá platit provoz reklama. Ta ale může vytvářet tlak, pokud se zpráva týká důležitého inzerenta. To není obvinění žádné místní redakce, ale obecné riziko. Ani veřejnoprávní média nejsou úplně bez komerčních příjmů; jejich hlavním zdrojem jsou však poplatky.

Rozhodující je tedy to, odkud stát peníze vezme, co se skutečně ušetří a zda zůstane zachována kvalitní a nezávislá práce médií. Financování státem může fungovat dobře, pokud tyto podmínky splní. Samotné zrušení poplatku ještě nedokazuje, že veřejnost celkově ušetří.

A nyní celá problematika podrobněji

Na Krakonošově náměstí se v úterý studenti postavili za nezávislou televizi a rozhlas. Za sporem o poplatky je ale také otázka, která se týká každé obce na Trutnovsku: kdo bude mít čas, lidi a peníze zjišťovat, co se v ní děje? Případné oslabení veřejnoprávních redakcí by místním médiím přineslo další práci. Prostředky na ni by automaticky nepřišly.

V reportáži “Mikrofon zlobil, hlas zazněl” jsme popsali studentské shromáždění z 3. listopadu. Teď má smysl posunout pozornost od náměstí k tomu, co jeho účastníci hájili. Pro obyvatele Trutnova, Vrchlabí či Dvora Králové totiž veřejná služba zahrnuje i zprávu o jejich okolí — a možnost, aby se o místním problému dozvěděli lidé za hranicemi okresu. [1]

Poplatky dosud neskončily

Vládní návrh nahrazuje televizní a rozhlasové poplatky příspěvkem ze státního rozpočtu. Sněmovnou prošel 24. října prvním čtením. Výbor pro média a kulturu projednávání 29. října přerušil a k předloze se má vrátit 10. prosince. Zrušení poplatků tedy zatím není hotová věc; samotné první čtení povinnost platit neukončilo. [2, 3]

Navržený státní příspěvek přitom nenahrazuje příjmy z poplatků ve stejné výši. Podle údajů zveřejněných při říjnovém projednávání má ČT v roce 2026 z poplatků získat přibližně 6,7 miliardy korun, zatímco návrh pro rok 2027 počítá s příspěvkem 5,74 miliardy. To je zhruba o 960 milionů korun, tedy o 14 procent méně. Pro Český rozhlas návrh stanovuje 2,065 miliardy korun, přibližně o 400 milionů méně oproti letošnímu financování. Jde tedy současně o změnu zdroje peněz a výrazné snížení jejich objemu. Tyto částky popisují projednávaný návrh, konečná podoba zákona se ještě může změnit. [2]

Ministr kultury Oto Klempíř změnu obhajuje úsporou nákladů na výběr a vymáhání poplatků a odmítá obavy z politizace médií. Ředitelé obou institucí naopak varují před dopadem navrhovaného financování na jejich fungování. Spor se tak vede současně o výši peněz i o podmínky, za kterých budou přicházet. [2]

Úspora domácnosti, nebo výdaj na dluh?

Domácnosti, která dnes platí oba poplatky, by jejich zrušení odstranilo přímou platbu 205 korun měsíčně, tedy 2 460 korun ročně. Tato úleva je skutečná. Neznamená ale, že odpovídající náklady zmizí: navržené státní příspěvky pro ČT a rozhlas dohromady činí 7,805 miliardy korun ročně. Platbu by převzal rozpočet financovaný z veřejných příjmů a případného dluhu. Náklady by tak byly rozděleny jinak a při zadlužení také odloženy do budoucna. [15, 16]

Tvrzení, že si stát na tuto částku bude muset půjčit, potřebuje podmínku. Pokud nový výdaj nevyrovná vyššími příjmy nebo snížením jiných výdajů, zhorší rozpočtové saldo a zvýší potřebu dluhového financování. Samostatná půjčka označená „na televizi a rozhlas“ přitom vzniknout nemusí; stát financuje rozpočet jako celek. Samotné zrušení poplatků tedy nedokazuje, že celých 7,805 miliardy bude nutně kryto novým dluhem.

Pro představu lze spočítat podmíněný scénář: pokud by se celý roční příspěvek 7,805 miliardy korun financoval novým dluhem při modelovém úroku 4 procenta ročně, úrok by činil přibližně 312 milionů korun za celý rok. Při 5 procentech by šlo o 390 milionů. Jde o vlastní ilustrativní výpočet, nikoli o zjištěnou sazbu budoucí státní půjčky nebo oficiální odhad dopadu zákona. V roce postupného čerpání by záleželo i na jeho načasování. Úroky by se platily po dobu trvání dluhu; další roky financované půjčkami by přidávaly další jistinu i úrokové náklady.

Lze tedy mluvit o úspoře? Pro domácnost na samostatné platbě ano. Pro státní rozpočet samotné převzetí financování znamená nový výdaj. Skutečné snížení celkových nákladů by mohlo vzniknout levnější správou výběru nebo nižšími výdaji médií; u těch je však třeba posoudit dopad na rozsah a kvalitu služby. Dodatečné úroky by případné úspory snižovaly, samy o sobě však nedokazují, že je celé převýší. Bez souhrnného propočtu nelze potvrdit čistou úsporu ani tvrdit, že jde pouze o politické gesto. Jisté je, že zrušená složenka není totéž co zrušený náklad.

Rozpočet už dnes nemá volné peníze bez dalšího rozhodování

Obava z dalšího zadlužování má konkrétní základ. Státní dluh na konci září 2026 činil 3 882,2 miliardy korun. Za leden až říjen skončil státní rozpočet schodkem 230,9 miliardy a obsluha státního dluhu ve stejném období stála 82,1 miliardy korun. Tyto částky popisují současný stav, nikoli důsledek dosud neschválené změny financování médií. Ukazují však, do jak napjatého rozpočtu by nový pravidelný výdaj přibyl. [17, 18]

Velkou část výdajů navíc nelze rychle změnit. Úřad Národní rozpočtové rady ve výroční zprávě za rok 2025 uváděl pro rok 2026 plánovaný podíl mandatorních a kvazimandatorních výdajů 83,4 procenta celkových výdajů bez projektů EU a finančních mechanismů. Vedle zákonných povinností, například důchodů, jde také o výdaje obtížně omezitelné v krátké době, například platy. Není to podíl samotného provozu ani důkaz, že zbývající peníze jsou volné. Vláda může měnit i výdajové zákony, musí však přijmout a vysvětlit konkrétní změnu. [19]

Růst HDP pomoci může. Jistotu financování nezaručuje

Současně by nebylo přesné předpokládat, že česká ekonomika už neroste. Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl reálný HDP ve třetím čtvrtletí 2026 meziročně o 1,6 procenta. Ministerstvo financí ale ve srpnové prognóze snížilo odhad celoročního růstu z dubnových 2,1 na 1,9 procenta; pro rok 2027 ponechalo 2,4 procenta. Seznam Zprávy o této revizi informovaly 20. srpna 2026. Jde o zhoršený výhled růstu, nikoli o prognózu poklesu ekonomiky. [20, 21, 24]

MF snížení výhledu spojovalo s konfliktem na Blízkém východě, dražšími energiemi a nejistotou; export podle něj omezují také obchodní bariéry a výpadky výrobních vstupů. Současně očekávalo pro rok 2026 schodek celého sektoru vládních institucí 2,7 procenta HDP oproti 2,1 procenta v roce 2025. Jde o širší ukazatel než schodek samotného státního rozpočtu. Růst ekonomiky a zhoršování veřejných financí se tedy mohou odehrávat současně. Samotná prognóza růstu neprokazuje, že stát získá volné peníze na další pravidelný závazek. [20, 24]

Podle AutoSAP výroba osobních aut v Česku za leden až září 2026 meziročně vzrostla o 0,6 procenta. Výsledky jednotlivých automobilek se však lišily: domácí výroba Škody Auto stoupla o 4 procenta, Hyundai klesla o 8,1 procenta a Toyoty o 2,8 procenta. AutoSAP také upozorňuje na závislost na exportu. Souhrnný počet vyrobených aut přitom nevypovídá o ziskovosti a zaměstnanosti všech dodavatelů. Potíže konkrétních provozů tedy nelze zlehčovat, ale nelze z nich ani automaticky odvodit pokles celé ekonomiky. [22]

Závislost na zahraniční poptávce přitom přesahuje samotnou výrobu aut. Seznam Zprávy v analýze z 24. února 2025 popisují propojení s Německem také ve strojírenství, elektrotechnice a chemii. U subdodavatelů se oslabení německých odběratelů může projevit se zpožděním, například úbytkem nových projektů. Aktuální objem výroby proto nepostihuje všechny budoucí zakázky ani situaci jednotlivých dodavatelů. Článek zároveň připomíná přínosy propojení, včetně technologií a know-how, a možnosti rozšířit podnikání na další trhy a obory. Analýza popisuje tehdejší situaci a její závěry je třeba poměřovat aktuálními údaji. Podporuje závěr, že růst zůstává možný a současně zranitelný; sám nedokazuje nevyhnutelný propad příjmů státu. [23]

Pro rozpočet může případné oslabení těchto exportních odvětví znamenat slabší výběr daní ze zisků, při úbytku pracovních míst také nižší příjmy z mezd a vyšší výdaje na podporu nezaměstnaných. Jde o podmíněný ekonomický dopad, nikoli o předpověď, že všechny tyto jevy nastanou. Pravidelný závazek financovat média by ovšem trval i při horším vývoji. Dlouhodobé krytí proto musí být obhajitelné také při slabším růstu, nejen při naplnění příznivé prognózy.

Vyšší mzdy, spotřeba a zisky mohou zvýšit daňové příjmy i bez zvýšení sazeb. Pro rozpočet je důležitý také růst v běžných cenách, zatímco obvykle citovaný růst HDP je očištěný o inflaci. Zároveň ale rostou i některé výdaje. Navíc příjmy odpovídající očekávanému růstu bývají zahrnuty už v rozpočtovém plánu; nejde automaticky o dodatečné peníze na nový závazek. Použít případné vyšší inkaso na média je možné, znamená to však nevyužít je na jiný účel nebo snížení schodku.

Jaké další možnosti stát skutečně má

První možností je snížit jiné výdaje: omezit některé dotace, změnit nákupy či provoz, odložit investice nebo upravit zákonné nároky. Část může představovat skutečné zvýšení efektivity, část omezení jiné služby. Druhou možností jsou vyšší příjmy: vedle růstu ekonomiky například lepší výběr daní, omezení daňových výjimek či zvýšení daní. U každé varianty je nutné doložit výnos a termín; samotný příslib boje s úniky pravidelný výdaj nekryje.

Další příjmy mohou přinést dividendy ze státních podílů nebo prodej majetku, krátkodobě lze využít i dostupné rezervy. Mají však limity: výplata dividend závisí na zisku a rozhodnutí společnosti, prodej majetku a čerpání rezerv nelze opakovat bez omezení. Peníze tak mohou chybět jinde a jednorázový zdroj sám nezajišťuje dlouhodobé financování. Půjčka pak rozloží platbu v čase, ale vytvoří závazek ke splacení a úrokové náklady.

Praktický závěr proto zní: bez odpovídající kompenzace nový příspěvek zhorší rozpočtové saldo oproti variantě, kdy zůstanou poplatky. Jeho krytí dluhem by přidalo i úroky. Existující dluh a vysoký podíl obtížně měnitelných výdajů činí otázku zdroje peněz naléhavou; samy ale nedokazují, že vláda nemá jinou možnost. K tvrzení o úspoře pro veřejnost je třeba předložit konkrétní rozpočtové krytí a vyčíslit skutečně ušetřené náklady. Samotný přesun platby tuto úsporu nedokládá.

Financování z rozpočtu může mít i výhody: jednodušší správu a rozložení plateb podle daňového systému namísto stejné částky za domácnost. Zda bude takové rozdělení spravedlivější, záleží na tom, kdo je ve výsledku zaplatí. Změnu je proto třeba hodnotit podle dlouhodobého krytí, nákladů na správu, dostatečnosti prostředků na veřejnou službu a pojistek redakční nezávislosti. Prokázané trvalé úspory či příjmy mohou rozpočtové financování podpořit; pouhá naděje na jejich nalezení nestačí k závěru, že je výhodnější.

Region není jen kulisa celostátních zpráv

Český rozhlas Hradec Králové přináší i témata, která za hranicemi kraje velkou pozornost nevyvolají. V říjnu 2024 například informoval o plánovaném odbahnění rybníka ve Volanově a jeho významu pro ochranu před povodněmi. Během zářijových povodní téhož roku popisoval situaci na Úpě v Trutnově i na Labi na Trutnovsku. [4, 5]

Právě takové zprávy ukazují, co by se při případném omezení regionální práce mohlo ztrácet. Nejen živý vstup při velké události, ale i průběžné sledování toho, zda se slíbené opatření skutečně uskutečnilo. Jednorázově zveřejnit oznámení radnice je jiná práce než se k tématu po půl roce vrátit, projít dokumenty a ptát se na termín nebo cenu.

Pro místní problém má význam také další, nezávislá redakce. Může porovnat zkušenosti několika měst, oslovit kraj či ministerstvo a otevřít téma širšímu publiku. Pokud by těchto možností ubylo, místní web by sice mohl dál psát, ale pro část jeho témat by bylo obtížnější získat pozornost mimo region.

Stávka ukázala omezený provoz. Trvalé škrty jsou jiná otázka

Český rozhlas před úterní stávkou oznámil omezení zpravodajství, publicistiky i regionálního programu. Část běžného vysílání měla nahradit hudba, reprízy a archiv. Současně slíbil zachovat základní zpravodajský servis a informování při mimořádných událostech. [6]

Záměrně omezený den však nelze vydávat za přesný obraz budoucího vysílání. Ze stávky neplyne, že bude zrušena konkrétní regionální redakce nebo že Trutnovsko přijde o určitého reportéra. Upozorňuje ale na rozdíl mezi základním servisem a plnou redakční prací: zprávu o události lze odvysílat, i když chybí čas ověřit její širší souvislosti.

Trutnovsko má svá média. Jejich práce už dnes stojí za pozornost

Na Trutnovsku už dnes působí několik médií s různým zaměřením. Trutnovinky si za léta fungování vybudovaly své čtenářské zázemí a dál přinášejí aktuální informace z Trutnova a nejbližšího okolí, od městského dění přes kulturu po sport. Vedle webu vydávají také magazín. I úterní studentské shromáždění na Krakonošově náměstí zpracovaly ve vlastní reportáži. [7]

V regionu nadále publikuje také Krkonošský deník, který se věnuje například dopravě a výstavbě dálnice D11. Zprávy z Vrchlabí a Krkonoš přináší web Vrchlabinky, dění ve Dvoře Králové a okolí sleduje portál Královédvorsko. Trutnovsko má své místo i v krajském zpravodajství iDNES.cz. Vedle nich se místnímu dění nově věnuje také Trutnovak.cz. [8–11]

Při pohledu na tuto nabídku je dobré rozlišovat jednotlivé značky a jejich zázemí: Trutnovinky a Vrchlabinky patří do stejné mediální skupiny TN Media. Dvě adresy na internetu proto samy o sobě neznamenají dvě na sobě nezávislá vydavatelství. [12]

Pro čtenáře je tato nabídka důležitá. Mohou sledovat různé autory, porovnávat výběr témat i způsob jejich zpracování. Případné oslabení veřejnoprávních médií by tedy dopadlo na region, kde už místní novináři pracují a své publikum mají. Znamenalo by však úbytek dalšího zdroje zpráv a další možnosti nezávislého ověření. Z existence místních webů přitom nelze vyvodit, že mají volné kapacity převzít práci omezených veřejnoprávních redakcí.

Místní weby nedostanou s mezerou v pokrytí i rozpočet

Na první pohled by slabší veřejnoprávní konkurence mohla místním médiím prospět. Část publika by mohla hledat zprávy jinde. Větší návštěvnost ale sama nezaplatí dalšího novináře, cestu na jednání nebo několik dní nad veřejnou zakázkou. Aby redakce chybějící práci převzala, potřebuje také příjmy.

Místní redakce a veřejnoprávní médium se přitom mohou doplňovat. Místní novinář zná prostředí a zachytí problém včas. Další redakce jej může nezávisle prověřit, rozšířit o zkušenost odjinud nebo sledovat z jiného úhlu. Přínosem pro čtenáře je i to, když se jejich zjištění liší a musí si je obě obhájit.

Pokud by práce novinářů ubylo, volné místo by mohly snáz zaplnit tiskové zprávy institucí a příspěvky na sociálních sítích. Obojí může přinášet užitečné informace. Radnice ale přirozeně popisuje vlastní rozhodnutí ze svého pohledu a autor příspěvku nemusí vyhledat odpověď druhé strany. Novinářskou práci tvoří právě i toto ověřování.

Reklama umožňuje místní zprávy. Může ale vytvářet i tlak

Soukromé regionální projekty potřebují zaplatit práci redaktorů a provoz. Významným zdrojem příjmů pro ně bývá reklama a placená spolupráce. Právě díky těmto penězům mohou zprávy nabízet čtenářům bez přímé platby. Takové financování však může vytvářet citlivé situace: co když se důležité téma týká firmy, která je zároveň významným inzerentem?

Závislost na reklamních příjmech může představovat tlak na výběr témat, jejich zpracování i ochotu vracet se k nepříjemným otázkám. Nemusí přitom přijít výslovný požadavek zadavatele; roli může hrát už obava ze ztráty příjmu. Jde o obecné riziko tohoto obchodního modelu, nikoli o zjištění, že se tak chová některé ze zde jmenovaných médií. Podstatnou pojistkou je oddělení obchodního a redakčního rozhodování, zřetelné označování placených textů a podpora z více zdrojů.

Veřejnoprávní financování má význam i tím, že umožňuje připravovat zprávy, jejichž vznik nemusí ospravedlnit zájem inzerenta nebo počet kliknutí. Ani ČT a Český rozhlas ovšem nejsou zcela bez komerčních příjmů: ČT uvádí reklamu a sponzoring jako doplňkový zdroj financování, rozhlas má pro reklamu vymezený zákonný prostor. [13, 14] Rozdíl tedy spočívá v míře závislosti na obchodním úspěchu. Ani poplatky samy nezaručí kvalitní a nezávislou redakci, pomáhají však omezit jeden konkrétní druh ekonomického tlaku. Také proto má pro region hodnotu souběh soukromých a veřejnoprávních médií.

Co by mělo zajímat Trutnovsko

Pro regionální debatu proto nestačí otázka, kolik domácnost ušetří na samostatné platbě. Potřebujeme vědět také to, jaký rozsah regionálního zpravodajství nový model umožní, jak budou chráněny prostředky na práci v terénu a kdo ponese odpovědnost, pokud její objem klesne.

Stejně legitimní je požadovat po ČT a rozhlasu srozumitelné účty a vysvětlení nákladů. Úsporu je však třeba posuzovat podle toho, co za ni veřejnost dostane. Menší počet reportáží může znamenat méně výdajů instituce a zároveň méně odpovědí pro obyvatele kraje.

Studenti na náměstí připomněli nezávislost médií. Pro Trutnovsko má tato debata velmi konkrétní pokračování: zůstane dost lidí, kteří přijedou, zeptají se a za měsíc se vrátí zkontrolovat odpověď? Ať už se peníze budou vybírat jakýmkoli způsobem, právě podle toho má smysl změnu hodnotit.

Zdroje

• [1] Trutnovak.cz, 3. 11. 2026: Mikrofon zlobil, hlas zazněl. Trutnovští studenti se postavili za nezávislou televizi a rozhlas.
• [2] Echo24 / ČTK, 29. 10. 2026: Sněmovní výbor do prosince přerušil debatu o rušení poplatků pro ČT a ČRo.
• [3] iDNES.cz, 3. 11. 2026: Konec poplatků za televizi a rozhlas přehledně. Jak bude rušení probíhat.
• [4] Český rozhlas Hradec Králové, 28. 10. 2024: Trutnov nechá odbahnit rybník ve Volanově, aby v budoucnosti lépe chránil před možnými povodněmi.
• [5] Český rozhlas Hradec Králové, 15. 9. 2024: Česko má před sebou další deštivý den. Problémy se zvednutými hladinami řek bohužel zdaleka nekončí.
• [6] Český rozhlas, 2. 11. 2026: Stávka pracovníků Českého rozhlasu 3. listopadu omezí vysílání celoplošných i regionálních stanic.
• [7] Trutnovinky: aktuální webové zpravodajství a magazín; ověřeno 4. 11. 2026.
• [8] Krkonošský deník, 8. 6. 2026: Dálnice D11 u hranic s Polskem už se asfaltuje, bypass skončí příští týden. Doklad letošní regionální redakční práce.
• [9] Vrchlabinky: aktuální webové zpravodajství z Vrchlabí a Krkonoš; ověřeno 4. 11. 2026.
• [10] Královédvorsko: aktuální místní zpravodajství; ověřeno 4. 11. 2026.
• [11] iDNES.cz: Zprávy z Trutnova a okolí; ověřeno 4. 11. 2026.
• [12] Trutnovinky: Historie Trutnovinek aneb Od nápadu ke dvacetinám; společné zázemí Trutnovinek a Vrchlabinek v TN Media.
• [13] Česká televize: Základní informace o ČT, část věnovaná financování; ověřeno 4. 11. 2026.
• [14] Český rozhlas: Reklama a autorská práva; vysvětlení zákonného prostoru pro reklamu.
• [15] Vláda ČR, tisková konference 15. 6. 2026: navržené příspěvky 5,74 a 2,065 miliardy Kč. Úrokové scénáře v článku jsou vlastní výpočet: 7,805 mld. × 0,04 = 312,2 mil. Kč a × 0,05 = 390,25 mil. Kč za celý rok při plném dluhovém krytí. Sazby 4 a 5 % jsou modelové předpoklady.
• [16] Portál veřejné správy: Zaplacení poplatku za televizní a rozhlasový přijímač, sazby 150 a 55 Kč měsíčně.
• [17] Ministerstvo financí, 2. 11. 2026: Plnění státního rozpočtu ČR za leden až říjen 2026; schodek 230,9 mld. a obsluha dluhu 82,1 mld. Kč.
• [18] Ministerstvo financí, 16. 10. 2026: Čtvrtletní přehledy o stavu a vývoji státního dluhu, 3. čtvrtletí 2026; stav k 30. 9. 2026.
• [19] Úřad Národní rozpočtové rady: Výroční zpráva za rok 2025, strana 14, vydaná v březnu 2026. Podíl pro rok 2026 je plánovaný údaj bez projektů EU/FM, nikoli konečná skutečnost.
• [20] Ministerstvo financí, 20. 8. 2026: Makroekonomická predikce – srpen 2026. Prognóza vychází z dat známých k 11. 8. 2026.
• [21] Český statistický úřad, 30. 10. 2026: Předběžný odhad HDP – 3. čtvrtletí 2026.
• [22] AutoSAP, 19. 10. 2026: Rostoucí zájem o elektromobily se odráží i v tuzemské výrobě; údaje za leden až září 2026.
• [23] Seznam Zprávy, Šimon Felenda, 24. 2. 2025: Česká závislost na Německu je i po volbách nemocná. Léčba je však možná. Souvislosti exportních vazeb, dodavatelských řetězců a diverzifikace; článek není prognózou pro rok 2026.
• [24] Seznam Zprávy / ČTK, 20. 8. 2026: Ministerstvo financí zhoršilo výhled ekonomiky. Hospodářský růst bude jen 1,9 procenta. Zpráva o stejné srpnové prognóze MF citované v bodě [20], nikoli o další pozdější revizi.