KRNAP ve sporu: co je v sázce pro lidi pod horami

Dva odvolaní náměstci, stávková pohotovost a spor o miliony na daních. Krize ve vedení Správy Krkonošského národního parku zasahuje instituci, na jejíž práci se spoléhají obce, školy i návštěvníci hor. Pro Trutnovsko je podstatné, zda personální změny a finanční nejistota ovlivní péči o cesty, informační služby a spolupráci s místními samosprávami.

Podrobnosti k odvolání obou náměstků a k prvním protestům jsme popsali v článku KRNAP pod tlakem: dva odvolaní náměstci, protesty a spor o miliony.

Na hřebenech se letos od července do září podle Správy KRNAP zaznamenalo přibližně 518 tisíc průchodů na sledovaných měřicích profilech, o šest procent více než loni. Jde o průchody sčítači, nikoli o počet různých lidí ani celkovou návštěvnost celých Krkonoš. I tak údaj připomíná, jak intenzivně se horské území využívá.

Správa parku současně uvádí, že pečuje přibližně o 700 kilometrů cest. Pro zdejší obyvatele je tedy její fungování také otázkou každodenního pohybu v krajině a kvality veřejně využívaného zázemí. Z tohoto pohledu stojí za pozornost především kontinuita práce instituce.

Pohotovost není zastavení provozu

Ředitel Petr Moravec 3. listopadu odvolal náměstka pro vnější vztahy Jakuba Kašpara a ekonomického náměstka Luďka Khola. ČTK to zdůvodnil nespokojeností s jejich působením. Oba odvolaní uvedli, že konkrétní důvody nedostali. Kašpar navíc upozornil, že odvolání z funkce v jeho případě neznamenalo současné skončení pracovního poměru. Podle ředitele převzali jejich agendu dočasně další zaměstnanci a mají následovat výběrová řízení.

Ve středu 4. listopadu odbory vyhlásily stávkovou pohotovost. Ve vlastním prohlášení zmiňují výpovědi deseti zaměstnancům, odvolání náměstků a nedostatek spolehlivých informací o dalším směřování organizace. Chtějí společné setkání zaměstnanců s ředitelem v týdnu od 9. listopadu. Teprve po něm má členská schůze rozhodnout, zda pohotovost skončí, bude pokračovat, nebo přejde ve stávku. Vyhlášená pohotovost sama o sobě nedokládá přerušení služeb parku.

Starostové chtějí odpovědi, vedení kritiku odmítá

Výhrady se ozývají i mimo organizaci. K odvolání Moravce v říjnu vyzval vrchlabský starosta a senátor Jan Sobotka. Na setkání s novináři vystoupili rovněž starostka Mladých Buků Lucie Potůčková a starosta Horní Branné Luboš Zimmermann. Kritika se týkala komunikace i připravovaných změn. Ministr životního prostředí Igor Červený tehdy uvedl, že ředitele podporuje. Nelze tedy mluvit o jednotném postoji všech krkonošských obcí.

Správa KRNAP na svém webu 21. října odpověděla, že se starosty průběžně jedná. Snižování počtu úvazků vysvětlila požadavkem zřizovatele, který se podle ní podařilo zmírnit ze čtrnácti na deset. Zároveň odmítla, že by existovala schválená koncepce uzavírání poboček Krkonošského muzea. Obavy zaměstnanců a některých samospráv jsou skutečnou součástí sporu; zavírání muzeí ale z tohoto vyjádření jako přijaté rozhodnutí nevyplývá.

Trutnovská souvislost: stížnost na lesnické akademii

Spor má nově i přímou školskou souvislost v Trutnově. Hospodářské noviny 6. listopadu informovaly o dopisu studentů maturitní třídy 4.C České lesnické akademie, kde Petr Moravec dál působí jako pedagog a třídní učitel. Studenti podle deníku žádají jeho výměnu v odborných předmětech i ve funkci třídního. Vytýkají mu pozdní příchody, předčasné ukončování hodin a vyřizování telefonátů při výuce. Jde o obsah studentské stížnosti popsaný HN, nikoli o zveřejněný závěr školní kontroly.

Ředitel školy Tomáš Herčík HN potvrdil, že Moravec na akademii nadále pracuje na dohodnutý úvazek. Ke kritice studentů se nevyjádřil; Moravec podle deníku do vydání článku na zaslané otázky neodpověděl. Pro místní čtenáře tak přibývá otázka, jak škola stížnost prověří a zajistí výuku maturantů. Z dosud zveřejněných informací nelze vyvozovat, že Moravcův pracovní poměr ve škole skončil.

Související článekKRNAP pod tlakem: dva odvolaní náměstci, protesty a spor o milionyDva náměstci ředitele jsou odvolaní, ve Vrchlabí a v Praze se protestovalo a s finančním úřadem se vede spor o desítky milionů korun. Co je doložené, co je…

Sto milionů je odhad, daňové řízení pokračuje

Další nejistotu přineslo ministerstvo životního prostředí. Ve zprávě z 3. listopadu uvedlo, že finanční úřad doměřil správě parku za roky 2021 a 2022 DPH ve výši 20,7 milionu korun. S penále ministerstvo hovoří o částce blížící se 25 milionům. Problém podle něj spočívá v rozsahu uplatňovaných odpočtů daně, včetně výdajů souvisejících s ochranou přírody.

Zpráva zároveň výslovně uvádí, že se Správa KRNAP proti doměření odvolala a čeká na rozhodnutí odvolacího orgánu finanční správy. Částka až sto milionů korun, kterou resort zmiňuje i pro další období, je předběžným odhadem. Není proto namístě vydávat ji za konečný účet ani z kontrolních zjištění automaticky dovozovat trestní vinu konkrétních lidí. Bývalý ředitel Robin Böhnisch podle ČTK pochybení odmítl.

Jakub Kašpar v Interview Plus Českého rozhlasu 6. listopadu namítl, že účetnictví ani daně do jeho kompetencí nikdy nepatřily. Současně uvedl, že opakovaně žádal o představení koncepce, s níž Moravec uspěl při výběru ředitele, ale nedostal ji k dispozici. Jde o vyjádření odvolaného náměstka a účastníka sporu. Jeho kritika rozšiřuje debatu o srozumitelnost řízení parku, sama však nerozhoduje spor o správnost odpočtů DPH.

Pro region zůstává otevřená praktická otázka: pokud se významný doplatek potvrdí, kdo jej pokryje a které výdaje parku ochrání? Z dostupných podkladů zatím nelze určit, zda by dopadl na konkrétní opravy cest, práci v terénu nebo návštěvnické služby.

Pec ukazuje, proč záleží na jednotlivých projektech

Ve východních Krkonoších přitom pokračují konkrétní záměry. Infocentrum Správy KRNAP v Peci pod Sněžkou se od 1. listopadu kvůli rekonstrukci přestěhovalo na poštu u autobusového nádraží. Původní roubená budova se má proměnit v návštěvnické centrum s expozicí o budním hospodaření; obnova je součástí projektu podpořeného ze švýcarsko-českého programu spolupráce.

Tento přesun má podle zveřejněných informací důvod v rekonstrukci. Spojovat jej bez dalších dokladů s personálním konfliktem by bylo zavádějící. Pro místní je užitečnější sledovat, zda služby v náhradním sídle fungují a zda projekt dodrží oznámený postup.

Co mají lidé pod horami sledovat dál

Nejbližším ukazatelem vývoje bude jednání ředitele se zaměstnanci a následné rozhodnutí odborů. Vedle něj bude důležité, jak vedení zveřejní podobu personálních změn a jak ministerstvo vysvětlí financování případných daňových doplatků.

Regionální pohled na spor vede ke konkrétním měřítkům: obsazené odborné pozice, dostupné informační služby, pokračující péče o území a srozumitelné odpovědi obcím. Zda nynější krize tyto činnosti skutečně omezí, zatím doloženo není. Právě jejich další fungování však ukáže, jakou cenu bude mít konflikt pro Krkonoše.