Proti větrníkům v Úpici hlasovalo 81 procent účastníků referenda. Ze všech oprávněných voličů je to 22 procent

Čísla z volebních místností

V sobotu 7. listopadu 2026 hlasovala Úpice v historicky prvním místním referendu. Otázka zveřejněná městem zněla: „Souhlasíte s tím, aby obec Úpice učinila veškeré možné kroky ve své působnosti k zabránění výstavby větrných elektráren na celém svém území, pro ochranu krajiny, místní přírody a zdraví obyvatel?“ Odpověď ano tedy znamenala podporu kroků města proti výstavbě.

Podle výsledků, které zveřejnil Krkonošský deník, přišlo 1 202 z 4 340 oprávněných voličů. Odpověď ano zvolilo 973 lidí, odpověď ne 210 a 19 hlasů bylo neplatných. Odtud pochází oněch 81 procent: 973 z 1 202 hlasujících. Při započtení pouze platných hlasů by podíl odpovědí ano činil 82,2 procenta. Odpověď ne vyjadřovala nesouhlas s požadavkem, aby město výstavbě bránilo všemi možnými kroky; sama o sobě nedokládá podporu konkrétního projektu.

Ze všech 4 340 oprávněných voličů podpořilo požadavek bránit výstavbě 22,4 procenta. Odpověď ne zvolilo 4,8 procenta, dalších 0,4 procenta odevzdalo neplatný hlas. K urnám nepřišlo 3 138 oprávněných voličů, tedy 72,3 procenta. Jejich postoj k výstavbě z výsledku referenda nelze určit.

Iniciátoři podle Deníku odevzdali k žádosti o vyhlášení referenda 1 031 podpisů. Podpis požadavku na hlasování ovšem nelze ztotožnit s hlasem proti výstavbě.

Proč referendum neplatí

Pravidla stanoví zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu. Podle § 48 odst. 1 je k platnosti potřeba účast alespoň 35 procent oprávněných osob zapsaných v seznamech. Při zveřejněném počtu 4 340 oprávněných voličů to znamená 1 519 účastníků. Přišlo jich 1 202, chybělo tedy 317. Z těchto počtů vychází účast 27,70 procenta.

K závaznosti rozhodnutí nestačí splnit podmínku účasti. Podle § 48 odst. 2 musí pro rozhodnutí hlasovat nadpoloviční většina účastníků a zároveň alespoň 25 procent všech oprávněných voličů. Při uvedeném počtu voličů by druhá hranice činila 1 085 hlasů. K jejímu dosažení chybělo odpovědi ano 112 hlasů; to je však jiná podmínka než chybějících 317 účastníků. Výsledek není právně závazný. Jeho politický význam posoudí nové vedení města.

Co v Radči chystá ČEZ

Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje podle dubnové zprávy iDNES.cz připravovala v místní části Radeč tři až pět větrných elektráren. iROZHLAS v březnu psal o třech až čtyřech turbínách s maximální výškou 240 metrů a průměrem rotoru až 140 metrů. Dubnový článek uváděl vzdálenost zhruba 800 metrů od nejbližších domů. Jde o parametry popsané v jarních zprávách, nikoli o potvrzenou konečnou podobu projektu.

Podle dubnového vyjádření ČEZ byl projekt v přípravné fázi: firma ověřovala větrný potenciál lokality, zajišťovala pozemky a připravovala roční monitoring ptáků a netopýrů i studii krajinného rázu. Zastupitelé schválili pořízení změny územního plánu. iDNES.cz zmiňoval také posouzení SEA. To se týká koncepcí a územně plánovací dokumentace, nikoli přímo jednotlivých staveb. Ze zprávy nelze bezpečně určit, jaká konkrétní dokumentace má v tomto případě posouzením projít. Počet turbín, jejich umístění i parametry se podle tehdejšího vyjádření ČEZ ještě mohly změnit.

Investor v dubnu argumentoval dobrými větrnými podmínkami. Podle mluvčí Skupiny ČEZ Šárky Lapáčkové Beránkové by každá turbína mohla ročně vyrobit elektřinu odpovídající spotřebě čtyř tisíc domácností. Mluvčí pro iDNES.cz uvedla také, že hlukové limity lze dodržet s velkou rezervou. Jde o vyjádření investora k připravovanému záměru.

Město podle dubnové zprávy iDNES.cz schválilo smlouvu o spolupráci s ČEZ už v roce 2024 a nájemní smlouvy na pozemky byly podepsané. Podle březnové zprávy iROZHLAS radnice odhadovala příjem z plateb za umístění elektráren a pronájmů na tři až pět milionů korun ročně. Zpráva při předpokládané životnosti elektráren 25 let uváděla celkový přínos zhruba sto milionů korun. Jde o tehdejší odhad závislý na podobě a realizaci projektu.

Tehdejší starosta Petr Hron v dubnu pro iDNES.cz vyjádřil přesvědčení, že elektrárny v lokalitě vzniknou i bez zapojení města, které by pak přišlo o příjmy. Odkazoval přitom na tehdy zvažovanou akcelerační zónu. Jeho výrok byl politickým hodnocením; z jarní zprávy nevyplývá, že by výstavba už byla povolená.

Co vadí odpůrcům

Referendum si vyžádala iniciativa Úpicko bez větrných gigantů. Její zakladatel Ondřej Straka pro iDNES.cz vyjádřil obavy z blízkosti turbín k domům, stavebních prací, pohyblivých stínů rotujících lopatek, hluku a dopadu na krajinu. Odvolával se také na bavorské pravidlo odstupu desetinásobku výšky elektrárny.

Bavorské pravidlo 10H ovšem není plošné. Tamní stavební řád obsahuje výjimky a podle čl. 82b se odstupy stanovené v článcích 82 a 82a neuplatňují ve vymezených oblastech pro větrnou energetiku. Nelze je proto bez tohoto upřesnění představovat jako jednotný odstup závazný v celém Bavorsku.

Podobné důvody se opakovaly v téměř 600 námitkách, které lidé poslali poté, co město v únoru zveřejnilo záměr pronajmout pozemky v Radči. Psali o horším bydlení, nižších cenách nemovitostí a poškozené krajině. Na březnovém veřejném zastupitelstvu, kam podle serveru iROZHLAS přišlo asi 200 lidí, zazněly i obavy o zemědělskou půdu, zvěř a ptáky a výtky, že radnice lidi špatně informovala. Tehdejší starosta Hron to odmítal s tím, že město záměr projednává od roku 2023 a transparentnější to být nemohlo.

Právě postup radnice zmínil po hlasování i úpický farář Andrzej Götz. „Nejsem odpůrce větrných elektráren, ale nelíbí se mi, jakým způsobem k tomu přistoupil městský úřad. Proto jsem hlasoval proti výstavbě,“ řekl Deníku.

Iniciativa se nevzdává. „Problematice VTE se budeme nadále intenzivně věnovat a využijeme všechny dostupné prostředky k zamezení výstavby větrného parku Úpice,“ napsal po referendu na sociálních sítích Straka.

Jak hlasité mohou větrníky být

Hluk patří k hlavním argumentům odpůrců. Podnikatel Jiří Hlavenka se mu v březnu věnoval v komentáři Jak hlučné jsou větrné elektrárny? na platformě Substack. Turbínu vzdálenou půl kilometru přirovnává ke zvuku ledničky, na kilometr a půl ji podle něj člověk obtížně odliší od běžných zvuků krajiny. Zmiňuje také souběh hluku více turbín a vliv směru větru. Jde však o obecná přirovnání, nikoli o odborné posouzení plánovaného parku v Radči.

Samotná vzdálenost zhruba 800 metrů od nejbližších domů, uváděná v dubnové zprávě, k určení hlučnosti nestačí. Záleží na typu, počtu a rozmístění turbín, jejich provozu, terénu i počasí, jak vysvětluje také americké ministerstvo energetiky. Pro Radeč je proto potřeba hluková studie konkrétního návrhu; případný provoz lze následně ověřovat měřením.

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. stanoví pro běžný hluk ze stacionárních zdrojů v chráněném venkovním prostoru obytných staveb základní limity 50 decibelů ve dne a 40 decibelů v noci. Hodnotí se osm souvislých nejhlučnějších hodin dne a nejhlučnější hodina noci. Při prokázaných tónových složkách hluku se limit dále zpřísňuje.

Světová zdravotnická organizace ve svých doporučeních z roku 2018 podmíněně doporučuje držet hluk z větrných elektráren pod 45 decibely v ukazateli Lden. Ten vyjadřuje dlouhodobou průměrnou expozici se zvýšenou vahou večerního a nočního hluku. Jde o jiný ukazatel než u českých denních a nočních limitů, takže uvedená čísla nelze přímo porovnávat. Pro samostatný ukazatel nočního hluku z větrníků WHO kvůli nedostatečné kvalitě důkazů doporučenou hodnotu nestanovila.

Výsledek dostane na stůl nový starosta

Starostou Úpice je od středy 4. listopadu Milan Vojtěch ze sdružení Úpičtí patrioti, který po 32 letech odešel od Policie ČR. Svůj osobní názor na větrníky před referendem říct nechtěl, aby nikoho neovlivňoval. Deníku den před hlasováním popsal ekonomický přínos projektu i jeho dopad na krajinu a zdůraznil, že lidé mají různé priority, které mohou vyjádřit v referendu.

Vojtěch před hlasováním vyzýval obyvatele k dostatečné účasti. Zákonná hranice však splněna nebyla. Novou koalici tvoří Úpičtí patrioti, Žít v Úpici a ODS. Referendum městu neuložilo závazný postup; další kroky budou záviset na rozhodnutích jeho orgánů a na průběhu přípravy a povolování projektu.