Za déšť ze střechy možná zaplatí i domácnosti. Model pro Trutnov vychází na 5 300 korun ročně

Domácnosti dnes za odvádění srážkové vody ze svých nemovitostí stočné neplatí. Ministerstvo zemědělství navrhuje osvobození zrušit. Co by to mohlo znamenat v Trutnově? Po doplnění údajů od místních vodáren vychází náš model rodinného domu přibližně na 5 300 korun ročně. Nejde však o budoucí ceník ani o schválenou povinnost.
Co se má změnit
Zákon o vodovodech a kanalizacích v § 20 odst. 6 osvobozuje od placení za odvádění srážkových vod mimo jiné plochy nemovitostí určených k trvalému bydlení a domácnosti. Návrh ministerstva tento odstavec ruší. Změna by zasáhla také další dosud osvobozené plochy, například některé veřejné komunikace.
Návrh prošel připomínkovým řízením, nejde ale o platný zákon. Původní text počítal s účinností od 1. července 2027. Podle zprávy Seznam Zpráv ze 7. listopadu ministr připouští nejméně tříletý odklad kvůli přípravě evidence a smluv. Termín ani konečná pravidla proto zatím nejsou jisté.
Vodárny potvrdily údaj pro celé město
VaK Trutnov používá při výpočtu dlouhodobý srážkový normál ČHMÚ za období 1991–2020 ve výši 736 milimetrů ročně. Hodnotu získal odečtem z mapy interpolovaných údajů meteorologických stanic a používá ji pro celé město. Redakci to 9. listopadu sdělil Luboš Spěvák, zástupce ředitele společnosti pro věci ekonomické a obchodní.
Právě tento údaj jsme dosadili do modelu. Stočné VaK Trutnov pro rok 2026 činí 53,25 Kč za metr krychlový včetně DPH. Propočet ukazuje výši samostatné platby za srážkovou vodu při letošní sazbě a dnešním způsobu výpočtu. Nepředpovídá celkovou změnu účtu domácnosti po případné novele.
Rodinný dům: přibližně 441 korun měsíčně
Počítáme se střechou o vodorovném průmětu 120 m² a nepropustným vjezdem a terasou o celkové ploše 30 m². Všechny tyto plochy by odváděly vodu do kanalizace podléhající stočnému. Podle přílohy č. 16 prováděcí vyhlášky se pro tento typ povrchů používá odtokový součinitel 0,9.
Redukovaná plocha: (120 + 30) × 0,9 = 135 m². Roční množství vody: 135 × 0,736 = 99,36 m³. Modelová platba: 99,36 × 53,25 = 5 290,92 Kč ročně, tedy přibližně 441 Kč měsíčně.
U většího domu se střechou 150 m² a nepropustnými plochami 50 m² by za stejných podmínek vyšla platba přibližně na 7 055 Kč ročně.
Bytový dům se střechou o vodorovném průmětu 400 m² by bez dalších započítaných ploch vyšel přibližně na 14 109 Kč ročně. Při prostém rozdělení mezi 40 bytů je to asi 353 Kč na byt za rok. Jde jen o ilustraci: skutečné rozúčtování by záleželo na pravidlech domu. Platbu provozovateli by řešil příslušný odběratel, například SVJ nebo bytové družstvo.
Započítat se může i zahrada, má to ale podmínku
VaK ve své odpovědi předložil také vlastní příklad parcely o rozloze 900 m². Vedle stejné střechy a zpevněných ploch do něj zahrnul 750 m² trávníku se součinitelem 0,05. Redukovaná plocha tak činí 172,5 m² a vypočtené množství vody 126,96 m³ za rok. Při výslovně modelové ceně 55 Kč za metr krychlový vodárny uvedly platbu 6 983 Kč ročně.
Tento příklad se od našeho liší rozsahem započítaných ploch i cenovým vstupem. Částka 55 Kč není oznámenou budoucí sazbou. Při zveřejněném letošním stočném 53,25 Kč by stejná parcela vyšla přibližně na 6 761 Kč ročně.
Zahrada se přitom nezapočítává automaticky jen proto, že patří k domu. Vyhláška váže použití součinitele pro zatravněné plochy na možnost odtoku do kanalizace. U konkrétní nemovitosti je proto nutné ověřit skutečné odvodnění. Jiný součinitel mohou mít také propustné povrchy nebo vegetační střechy.
Rozhoduje, kam voda skutečně odtéká
Podle VaK by se případná změna mohla týkat nemovitostí, jejichž srážkové vody odtékají do jednotné kanalizace zakončené čistírnou odpadních vod. Samotné připojení domu na kanalizaci tedy nestačí. Majitel má prověřit projektovou dokumentaci, skutečné provedení přípojek nebo pasport kanalizace. Přesný počet dotčených obytných domů společnost samostatně vyčíslený nemá.
Pokud se voda ze střech a zpevněných ploch zachytí a vsákne na vlastním pozemku, aniž odteče do veřejné kanalizace, podle vodáren se tento odtok nezpoplatňuje. U vody používané ke splachování toalet je situace jiná: VaK uvádí, že podléhá stočnému.
Důležitá je také podoba nádrže. „Bezpečnostní přepad do veřejné kanalizace naše společnost nepovoluje,“ uvedl Spěvák. U retenční nádrže s regulovaným odtokem je podle něj potřeba posoudit konkrétní technické řešení. Provozovatel potřebuje například projektovou dokumentaci, popis systému a doklad o skutečném provedení. Samotné pořízení nádrže tedy automaticky neznamená nulovou platbu.
Zlevnění stočného VaK zatím neslibuje
Vodárny považují debatu o rozdělení nákladů za legitimní. Odvádění dešťové vody jednotnou kanalizací podle nich stojí peníze na provoz sítě, čerpání a čištění; tyto náklady dnes v určité míře nesou ostatní platící odběratelé. Současně společnost upozorňuje na sociální dopady a potřebu motivovat vlastníky k zadržování, využívání a vsakování vody.
Zda by rozšíření okruhu plátců vedlo k nižší ceně za metr krychlový, VaK nyní nedokáže říci. „Pokud jde o případné snížení jednotkové ceny stočného, v tuto chvíli je předčasné takový efekt předjímat,“ sdělil Spěvák. Rozhodující bude konečná podoba návrhu a rozsah nově zpoplatněných ploch.
Proti rušení osvobození vystupuje Občanské sdružení majitelů domů. Upozorňuje zejména na starší domy v husté zástavbě, kde může být zadržování či vsakování vody obtížné, a na možné dopady na nájemníky. Podle sdružení navíc zrušení této výjimky nevyžaduje evropská směrnice, kterou má novela převádět do českého práva.
Pro majitele domů má nyní smysl především zjistit, kam dešťová voda odtéká, a případnou úpravu odvodnění projednat s provozovatelem. Modelové částky ukazují možný řád platby. O tom, kdo nakonec zaplatí, od kdy a kolik, rozhodne až konečná legislativa a tehdy platné ceny.
Poděkování: za vstřícnost a za podklady k tomuto textu děkujeme Bc. Luboši Spěvákovi, zástupci ředitele společnosti VaK Trutnov pro věci ekonomické a obchodní.