Zdraží voda na Trutnovsku? Rozhodne i to, odkud ji vodárny berou

Vládní koalice chce od 1. dubna 2027 výrazně zvýšit poplatek za odběr podzemní vody. Návrh poslance ANO Karla Turečka, který v úterý podpořil sněmovní zemědělský výbor, počítá se sazbou 7 Kč za metr krychlový místo dosavadních 2 Kč u vody pro pitné účely a 3 Kč u ostatních odběrů. Jde o nárůst až o 250 procent. Změna je připojena jako přílepek k novele o rostlinolékařské péči. Po schválení Sněmovnou musí návrh projít ještě Senátem a získat podpis prezidenta.

Podle Novinek by domácnost se spotřebou 100 kubíků ročně při největším dopadu připlatila zhruba 500 korun – ale jen pokud by vodárna čerpala výhradně podzemní vodu a celé zvýšení přenesla na zákazníky. Skutečný dopad závisí na tom, odkud konkrétní vodárna vodu bere.

Trutnovsko pije hlavně z Úpy

Pro Trutnov a okolní obce je to klíčové. Společnost Vodovody a kanalizace Trutnov zásobuje zhruba 35,6 tisíce obyvatel; hlavním zdrojem pro přibližně 30 tisíc z nich je povrchová voda z řeky Úpy, kterou upravuje úpravna v Temném Dole u Horního Maršova. Vodárenská soustava ale využívá také osm horských pramenišť. Podle krajského Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací jsou povrchové zdroje typické pro horské a podhorské části Trutnovska; podzemní voda naopak dominuje na Náchodsku či Jičínsku.

Zvýšení poplatku se v Trutnově může do vodného promítnout méně než v obcích závislých na podzemní vodě. Bez údajů o podílu jednotlivých zdrojů v každé obci ale nelze dopad pro celé Trutnovsko přesně odhadnout. Domácnosti se studní a malé obce s ročními odběry do 6 000 m³ zůstávají osvobozeny i nadále.

To neznamená, že voda v regionu nezdražuje. Od 1. ledna 2026 VaK Trutnov už zvýšil vodné a stočné o sedm procent na 129,11 Kč/m³ včetně DPH (vodné 75,86 Kč, stočné 53,25 Kč). Tříčlenná rodina při průměrné spotřebě podle Krkonošského deníku zaplatí za rok zhruba o 830 korun více. Důvodem jsou provozní náklady a investice – nikoli státní poplatek za podzemní vodu.

Sjezdovky: voda ano, poplatek ne

Otázka, kterou si lidé v regionu kladou v souvislosti se suchem a zimní sezonou, zní: dotkne se změna i technického zasněžování v Peci pod Sněžkou, Špindlerově Mlýně, Janských Lázních (Černá hora), Malé Úpě či dalších areálech?

Změna poplatku za podzemní vodu se samotné výjimky pro zasněžování netýká. Podle § 101 odst. 4 vodního zákona se neplatí platba za odběr povrchové vody, pokud se používá k výrobě sněhu vodními děly. Toto pravidlo se nevztahuje na případný odběr podzemní vody ani na jiné poplatky.

Objemy přitom nejsou malé. Metodika Výzkumného ústavu vodohospodářského, vycházející z údajů za rok 2018, odhaduje průměrnou roční spotřebu vody na technické zasněžování v celé ČR na zhruba tři miliony kubíků. Na vytvoření 20–35 centimetrů sněhové vrstvy připadá přibližně 70–120 litrů vody na metr čtvereční. Areály ale musí dodržovat povolené limity a minimální zůstatkové průtoky – Správa KRNAP i Česká inspekce životního prostředí už v minulosti řešily případy, kdy se tyto limity porušovaly.

Pro srovnání: povrchová voda u Povodí Labe vychází podle Ekonomického deníku (srpen 2026) na 8,60 Kč/m³. Podzemní voda má po navrhovaném zvýšení stát 7 Kč – stále méně než povrchová v Labském povodí, ale výrazně blíž než dosavadní dvě koruny. Ministerstvo zemědělství i SOVAK ČR dlouhodobě argumentují, že levná podzemní voda motivuje k jejímu „drancování“ na úkor lépe obnovitelných povrchových zdrojů.

Kraje přijdou o peníze na vodovody

Vedle sazby mění návrh i rozdělení výnosů. Kraje dosud dostávaly polovinu poplatků a používaly je na vodohospodářskou infrastrukturu. Podle návrhu by nově šest sedmin výnosu směřovalo přes ministerstvo zemědělství a jednu sedminu by dostával Státní fond životního prostředí; kraje by přímý podíl ztratily. Královéhradecký kraj v roce 2024 získal z poplatků za odběr podzemní vody 30,807 milionu korun. Jde o historický příjem, nikoli o odhad budoucího výpadku.

Resort slibuje, že výnos použije na propojování vodárenských soustav, čistírny a nové zdroje v boji se suchem. V návrhu rozpočtu na rok 2027 už ministerstvo se dvěma miliardami z poplatků počítá – Národní rozpočtová rada přitom v říjnu upozornila, že tento příjem tehdy ještě neměl oporu v platné legislativě.

Co dál

Návrh ještě není zákonem. I když Sněmovna přílepek schválí, musí projít Senátem. Ústavní soud v minulosti některé legislativní přílepky zrušil kvůli nesouvisejícímu obsahu – zda by to platilo i zde, není jisté.

Pro čtenáře Trutnovska je praktické shrnutí zatím takové: kohoutková voda z VaK Trutnov by kvůli tomuto poplatku měla být zasažena méně, protože hlavním zdrojem je Úpa; soustava ale využívá také horská prameniště. Za povrchovou vodu použitou na zasněžování se platba Povodí neplatí. Citelnější může být ztráta krajského podílu na výnosech, která se může projevit v menší podpoře oprav vodovodů a kanalizací v regionu. Domácnosti a obce závislé na podzemní vodě – typicky mimo horské Trutnovsko – pocítí změnu spíš.