Trutnov, 18. 4. 2013
Milá paní Navrátilová,
i já bych Vám rád poděkoval, především za to, jakou pozornost mi v posledních dnech věnujete. Dospěl jsem totiž k přesvědčení, že je potřeba, aby některé věci konečně zazněly.
Tedy i přesto, že se Váš text nese ve značně ironickém duchu se snahou urazit a dehonestovat (což je Vaše, a upřímně řečeno nemyslím, že zrovna šťastná vizitka), si dovolím tento tón pominout a pár odstavci Vám odpovědět. Snad bych se jen pozastavil u jedné z posledních vět Vašeho textu, začínající slovy „Vaše zářné kroky budeme i nadále sledovat…“. Musím říci, že ve Vašem podání působí téměř jako výhrůžka. Zde ale odkazuji na první odstavec své odpovědi. Ale třeba se pletu. Třeba Vás skutečně zajímají současné trendy v oblasti činoherního, hudebního a alternativního divadla, případně současné moderní výtvarné umění či nový cirkus, tedy oblasti, kterým se v Uffu intenzivně věnujeme. Zatím jsem Vás ovšem v hledišti neviděl, pokud vynechám dvě akce, na které jsem Vás, světe div se, pustil zdarma. Pokud namítnete, že jste se znali s protagonisty, a že jste byli jejich hosty, pak Vás mohu ujistit, že dle smluv jsem tak skutečně činit nemusel. To jen aby byl výčet mých dobrých skutků vůči Vám úplnější
Tedy jen zrekapituluji to, co opakovaně říkám. Vloni jsem vyšel Vláďovi Jůzlovi (dnes již Vašemu bývalému spolupracovníkovi) vstříc tím, že jsem přistoupil prakticky bez výhrad na jeho návrhy. Stali jsme se regionálním pořadatelem festivalu Jeden svět, a bylo nám ctí tak učinit. Dokonce jsem tehdy Vláďovi nabízel, aby festival proběhl v Uffu, což by prospělo nejen návštěvnosti. Odpověděl mi ale, že pan Věchet je proti Uffu tak zaujatý, že to přes něj nemá šanci projít. Škoda.Tedy dále, kdybychom využití kina řešili standardní cestou pronájmu, bylo by to pro Geronimo (či ve finále pro festival Jeden svět) o cca 15 až 20 tisíc korun dražší. To neříkám z toho důvodu, abych se bil v prsa, ale proto, že tento fakt má přímou souvislost s tím, co se stalo po proběhnutí festivalu, tedy konkrétně s reportáží pana redaktora ČT Svobody, která byla, podle mého pevného přesvědčení, hrubě neobjektivní, ať se na mě pan redaktor nezlobí, sám to musí vědět nejlépe. A mám-li použít Vaše slova, mýlím-li se, ponesu oddaně důsledky svých nekalých činů.
Ano, paní Navrátilová, máte pravdu. Reportáž nebyla o mně. Podle mého názoru ale manipulovala s informacemi tak, aby vykreslila jasný obrázek na jedné straně utlačovaného Věcheta a na druhé straně města, které dusí jakýkoli pokus o cokoli, co souvisí s festivalem Jeden svět, se svobodnou společností, s lidskými právy, s tolerancí. Téhož města, které prostřednictvím své organizace umožnilo témuž festivalu Jeden svět za výhodných podmínek jeho realizaci.
Pro větší přehlednost přikládám pasáž z následného dopisu pana místostarosty Hendrycha panu Komersovi do ČT, která, myslím, shrnuje docela přesně tom podstatné: „Co v reportáži nezaznělo, je to, že ten den rozeslal pověřený úředník tři podobné výzvy k odstranění nepovolené reklamy a že kontroly provádí dvakrát až třikrát do měsíce. Nešlo tedy o žádnou šikanu. Nezaznělo tam ani to, že vyhláška, která upravuje umístění propagačních materiálů, má ten účel, aby nebylo podloubí a centrum města zaneřáděno podobným způsobem, jak to provedl Martin Věchet, když polepil prodejnu čtyřmi plakáty a doprostřed podloubí umístil áčko s dalšími plakáty na tu samou akci. Nezaznělo v reportáži ani to, že byl Martin Věchet dopisem také vyzván, aby podal žádost o umístění oněch plakátů, a že za symbolický poplatek by mu to bylo bez problému umožněno. To by totiž vyvrátilo tvrzení o vyhrožování úředníka výpovědí z nájmu jako naprosto absurdní a neodůvodněné. Tyto informace redaktor dostal, ale kdyby v reportáži zazněly, nebylo by de facto o čem točit.“
Proto jsem se rozhodl nebýt dále součástí falešných mediálních her pana Věcheta a s ním a jeho občanským sdružením již dále nespolupracovat a jasně se od nich distancovat. Minimálně do doby, než si veškerý tento kontext uvědomí, čemuž ovšem, a zde musím říci bohužel, u vědomí jeho důvodů a všech konsekvencí, dávám jen malou šanci. Jak jsem již několikrát říkal, k jednání jsem vždy připraven. Vám osobně, paní Navrátilová, jsem koneckonců ve svém e-mailu, v němž jsem negativně reagoval na Vaši letošní nabídku, schůzku rovněž nabídl. Zvolila jste však jeho předání médiím a cestu mediálních přestřelek volíte nadále, když mi posíláte Vaše otevřené „poděkování“. Budiž, aspoň, jak jsem psal na začátku, zazní veřejně věci, které zaznít mají. Jen je škoda, že se asi Vašemu „poděkování“, a tedy ani mé odpovědi, žádné seriózní médium věnovat pravděpodobně nebude.
Milá paní Navrátilová, na závěr mi dovolte, abych Vám popřál vše dobré, především dobrý zrak a čich v rozeznávání skutečných hodnot, jako jsou svoboda, tolerance, či „pouze“ dobré vztahy s okolím, od aktivit, které si na tyto hodnoty pouze hrají, případně je, mírně řečeno, využívají.
Libor Kasík
ředitel Uffo – SCT