Na Trutnovsku a Náchodsku se již naplno rozjíždí těžba v lesích, které 11. srpna poničila větrná smršť „derecho“. Jak se zdá, škody na lesích jsou nakonec mnohem vyšší, než jak se původně předpokládalo. Kvůli poničeným stromům je na mnoha místech ještě stále zákaz vstupu.
Největší ztráty na lesním porostu jsou v Městských lesích Jaroměř, jde o minimálně 50 milionů korun.
V lese nedaleko Brzic na Náchodsku padlo během několika minut k zemi tolik stromů, kolik by jich majitel Městské lesy Jaroměř těžil patnáct let. Šlo zhruba o 100 000 kubíků dřeva, tedy asi 3300 nákladních aut.
Jednatel Městských lesů Jaroměř Jaroslav Němec pro Českou televizi potvrdil, že se jedná o ztrátu přibližně čtvrtiny celého majetku. Škody jsou odhadovány až na 50 milionů korun.
Kromě motorových pil pomáhají s likvidací spouště také Harvestory, víceoperační stroje, které při těžbě dříví kácí, odvětvují, rozřezávají a ukládají strom v jednom cyklu. Takovou kalamitní situaci by s dřívějšími pracovními postupy lesníci zpracovávali minimálně deset až patnáct let.
Zákaz vstupu do lesů platí zatím do půlky listopadu, ale počítá se s tím, že lesní práce se protáhnou až do jara. Lesníci varují, že je nyní v lesích skutečně nebezpečno.
„Tím, že je narušen kořenový systém, může dojít k neočekávanému pádu stromů, způsobenému jakýmkoliv poryvem větru,“ vysvětlil pro ČT Martin Záveský z Lesní správy Dvůr Králové nad Labem.
Lesy v Choustníkově Hradišti patří státu, situace je zde podobná jako na Náchodsku. Předpokládané škody na porostu Lesy ČR odhadují na 25 milionů korun. Podle mluvčí lesů ČR Evy Jouklové se budou následky větrné smrště odklízet minimálně do konce roku. Poté se počítá s náhradní výsadbou. Lesníci z Náchodska a Trutnovska tyto práce odhadují na nejméně tři roky.
Derecha se u nás vyskytovala vždy, psalo se o nich vlastně už koncem 50. let a zejména v 80. letech v několika článcích v odborném časopise Meteorologické Zprávy, najdeme o nich zmínky i v denním tisku a to mnohdy s množstvím fotografií podobných škod, jaké jsme viděli letos. Nemluvilo se o nich tehdy ale jako o derechech, ale jako o silných húlavách, katastrofálních vichřicích apod. I jistý sovětský meteorolog A.S. Zverev ve své učebnici Synoptické Meteorologie, jež u nás byla za minulého režimu jedním z hlavních studijních materiálů pro obor meteorologie, psal i o případech bouří doprovázených silnými húlavami na území Ruska a Ukrajiny a připojil pár popisů bouří, které jsou ukázkovými silnými derechy. A i obě ničivé „bouřkové vichřice“ z 3.7.1928 v Polsku a 4.7.1929 v Bavorsku, severním Rakousku a na velké části Česka zřejmě hravě splnili rozsahem definici silného derecha. První bouře zabila 62 lidí a druhá asi 60 ( z toho 18 přímo v Česku), k tomu všemu stovky zraněných a škody po bouři z 4.7.1929 jen v Česku dosáhly přes 800 milionů korun tehdejší měny, kdy koruna měla výrazně vyšší hodnotu, než dnes. Šlo možná vůbec o nejvýraznější bouřkovou situaci celého 20. století na našem území.
Zdroj: Český hydrometeorologický ústav.
