Nevybíravými slovy napadl ve čtvrtek premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) jeden z návštěvníků vernisáže v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově. Předsedu vlády zasypal salvou nadávek pro jeho postoj k uprchlické krizi. Muže museli z výstavy odvést zaměstnanci muzea a policisté, napsal zpravodajský server Novinky.cz.
„Srabe! Co to tam provádíš v tom Bruselu?” křičel prý na premiéra mladík při slavnostním otevření výstavy Kara – gigant československého kožešnického průmyslu z Trutnova.
S odkazem na odmítavý postoj Bratislavy na přerozdělení uprchlíků mladík českého premiéra vyzval, aby zastával stejný postoj jako Slovensko. Slovensko totiž oznámilo, že systém kvót nebude respektovat a napadne ho soudní cestou, připomněli Novinky.cz.
Muže z muzea vyvedli zaměstnanci a ochranka. „Jel jako namydlený blesk. Pěkně ho chytili za límec a vypakovali ven,“ zhodnotil zásah jeden z hostů vernisáže. Premiér ani ostatní návštěvníci se nenechali incidentem vyvést z míry a na verbální útok nereagovaly. Policie muže nezadržala. „Pokud vím, žádného zadrženého v souvislosti s touto záležitostí k nám nepřivezli,“ potvrdil deníku Právo zdroj z trutnovské policie.
Psycholog Dalibor Špok vysvětluje všeobecný strach lidí z přílivu uprchlíků několika faktory. Hlavním je prý naše minimální zkušenost s imigrací i rozdílnými kulturami. Během desetiletí socialismu jsme žili v izolaci a naprostá většina lidí se tak nikdy nesetkala s kulturní rozdílností. Nejsme zvyklí na kulturní rozdíly a další aspekty multietnicity.
Podle psycholog je dalším faktorem přirozená obava ze změny. „Xenofobie neboli strach z cizího je do určité míry přirozená, evolučně odůvodnitelná a běžná. Každý vyšší savec bude preferovat známé před neznámým, protože neznámé vždy představovalo vyšší míru rizika.
Je to však právě schopnost tuto přirozenou paušální nedůvěru před cizím a novým reflektovat a pozitivně zpracovat. Dá se podle toho hodnotit stupeň vyspělosti kultury. Ve vyspělé kultuře se učíme ovládat přirozené impulzy a strachy, díky čemuž se stáváme lidmi. Nepoddáváme se na ulici nereflektovaně na přání každému sexuálnímu impulzu, ale rozlišujeme, kdy je to vhodné, a kdy nikoli. Podobně paušálně odmítat vše nové a cizí jen a jen proto, že je to nové, není „v dobré společnosti“ známkou vysoké osobnostní kultivace. Je to naopak něco, za co se spíše stydí.“
Vysvětlil v rozhovoru pro iDnes.cz Dalibor Špok.
