Koncem března tohoto roku dvorská zoologická zahrada zkrátila rohy prvnímu ze svých nosorožců. Toto rozhodnutí se však nesetkalo s všeobecným pochopením.
Chceme nosorožce krásné, nebo raději živé? Priority se liší.
„Rozhodnutí odstranit rohy našim nosorožcům nebylo jednoduché. Riziko, kterému tato zvířata čelí nejen ve volné přírodě, ale už i v zoologických zahradách, je však příliš vysoké a bezpečnost zvířat je pro nás na prvním místě. Nosorožci bez rohu jsou bezesporu lepší variantou než nosorožci zabití,“ popisuje důvody k tomuto kroku ředitel zoo Přemysl Rabas. „Ostatní opatření nemusejí být pro pytláky natolik odrazující jako skutečnost, že v zoo už žádní nosorožci s rohovinou nejsou,“ doplňuje Rabas.
Proti rozhodnutí chránit tímto způsobem nosorožce před pytláky vznikla petice, kterou podepsalo 35 lidí. Nesouhlas s odstraněním rohů dokonce zazněl i od některých krajských zastupitelů.
[related-post id=“3644″]
[related-post id=“5155″]
„Nevím, jestli tady bylo nějaké nebezpečí pytláků, nedovedu si představit, že někdo bude běhat se samopalem po Dvoře Králové nad Labem, aby ulovil nějaký roh. Připadá mi to velmi zvláštní,“ řekl trutnovský starosta Ivan Adamec (ODS) na předposledním jednání krajského zastupitelstva.
Se zajímavým příměrem přišel také další krajský zastupitel, Ing. Jindřich Outlý (Ano 2011).
„Mně to připadalo strašný, co se udělalo, a zajímalo by mne, kdo o tom rozhoduje a kdo to kde schválí. Vždyť to je přeci hrozný. To je asi jako když se stane autonehoda a někdo přijde o ruku, tak si všichni budeme řezat ruce, abychom o ně nepřišli. To je absurdní.“
„Jedná se o záležitost, která je zcela v kompetenci zoologů a lidí, kteří tyto záležitosti mají ve své odpovědnosti. A prosím, nesrovnávejme to s rukou, srovnávejme to s nehty na ruce, nikoliv s rukou.“ Vyjádřil se k příspěvku Jindřicha Outlého radní Karel Klíma (KDU-ČSL), zodpovědný za oblast vodního hospodářství, životního prostředí a zemědělství. S tím však nesouhlasil Ivan Adamec.
„No tak já nevím, jestli s nehty na ruce pane radní, protože to zvíře se jmenuje nosorožec. To je jeho typický znak. A když tedy budeme chtít dětem ukazovat nosorožce, tak teď jim tedy budeme ukazovat tuponožce. Mne by zajímalo, jestli bylo nějaké reálné nebezpečí, proč se tento čin stal, jestli to bylo na popud bezpečnostní rady státu, nebo někoho jiného, protože to zvíře není levné, v přírodě se jich také mnoho nepohybuje a takto je zohavit jenom pod záminkou že někde se něco stalo mi připadá opravdu drastické řešení.“ Konstatoval Ivan Adamec.
[su_youtube_advanced url=“https://youtu.be/TuUAF9ctKB0″ width=“700″ autohide=“no“ showinfo=“no“ rel=“no“ modestbranding=“yes“ theme=“light“][su_youtube_advanced url=“https://youtu.be/vC7joyIPK-I“ width=“700″ autohide=“no“ showinfo=“no“ modestbranding=“yes“ theme=“light“]Video[/su_youtube_advanced]
Do debaty ohledně rohů nosorožce se zapojil také Místopředseda vlády ČR a zastupitel Královéhradeckého kraje Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL):
„Já bych rád vystoupil jako veterinář. Ivane, já ti to potom vysvětlím. Samozřejmě to svůj smysl má. Já myslím že je lepší mít tam ta zvířata živá, než abychom o ně přišli. „
K odstranění rohu nepřistoupila zahrada ve Dvoře Králové nad Labem poprvé. „Rohy jsou občas zvířatům zkracovány kvůli jejich bezpečnosti při transportech nebo z jiných zdravotních důvodů. Zákrok je pro zvíře zcela bezbolestný, rohy nosorožce jsou v podstatě něco jako slepené chlupy nebo nehty. Mají i stejné složení. Navíc odstranění není nevratné, rohy zvířatům dorůstají,“ vysvětluje Přemysl Rabas.
[related-post id=“989″]
Ke zkrácení rohu jako k bezpečnostnímu opatření před útoky pytláků nepřistoupila pouze dvorská zoo. V reakci na útok ve Francii se k tomuto kroku odhodlala senegalská přírodní rezervace Bandia. Při krácení rohů tam pomáhali odborníci ze ZOO Dvůr Králové. V Evropě oznámila záměr uřezat svým nosorožcům rohy belgická zoo Pairi Daiza a další ho zvažují.
Rohy jsou díky asijským a čínským šarlatánům velmi žádaným artiklem. Například tradiční čínská medicína, které se tak daří v hradecké fakultní nemocnici, využívá roh nosorožce k léčbě horečky, migrén, tyfu nebo černých neštovic. Jeden dvoukilový roh má na černém trhu hodnotu okolo tří milionů korun. Není proto divu, že se pytláci pouští do usmrcení a následné krádeže rohů.
Nejprve poprava nosorožce, pak se startuje motorová pila…
Ve francouzském městě Thoiry pytláci v noci násilně pronikli do zoo a usmrtili nosorožce třemi zásahy do hlavy. Poté mu motorovou pilou odřízli roh. Nejedná se o náhodný exces, počet zabitých zvířat neustále stoupá. Například v Jihoafrické republice vzrostl počet zabitých zvířat o neuvěřitelných 7723 %.
Není však reakce ZOO Dvůr Králové přece jen trochu hysterická? Šlo přece jen o jediný incident ve francouzské zoo.
„Zastřelení nosorožce ve francouzské zoo Thoiry bohužel jediným incidentem není, spíš jde o důkaz neustále narůstající otrlosti gaunerů, kteří se na pytlačení a nelegálním obchodování s rohovinou podílejí.
Pašeráci nosorožčí rohoviny operují na našem území
Už v roce 2013 varovala britská policie tamější zoologické zahrady v hrabství Kent, že by se jejich nosorožci mohli stát terčem útoku organizovaných pytláků. Po celé Evropě také nejméně od roku 2010 působí kriminální gangy zaměřené na vykrádání nosorožčích trofejí z muzeí a zámků. V roce 2011 byly takto dokonce ukradeny i rohy, které ZOO Dvůr Králové zapůjčila na výstavu o Africe na zámku v Napajedlech. Zatímco zloděje se podařilo vypátrat, rohy už se nikdy nenašly.
Díky práci České inspekce životního prostředí, Celní správy ČR a Policie ČR je prokázáno, že na území České republiky operuje několik skupin, které jsou zapojeny do pašování nosorožčí rohoviny přes ČR do východní Asie. Nemůžeme si tedy namlouvat, že podobné nebezpečí jako v zoo Thoiry nehrozí i ostatním zoologickým zahradám, a to i v České republice,“ uvádí mluvčí ZOO Dvůr Králové nad Labem.
„Nosorožčí roh můžeme vnímat jako slepené vlasy, to znamená je to stejné, jako byste si stříhali vlasy nebo nehty. Je to neinvazivní metoda. Nejde o nic nevratného. Když totiž míra rizika poklesne, roh prostě necháme vyrůst.“ Říká ředitel ZOO Dvůr Králové MVDr. Přemysl Rabas. Nám už tedy zbývá pouze jediné. Ujasnit si priority. Přistoupíme na kratší „setřih“ rohu, pokud tím nosorožci zachráníme život?
