[bsa_pro_ad_space id=7]

Pokud půjde vše, jak má jít, v roce 2016 by se měl dostavět úsek dálnice D11 z Hradce Králové k Jaroměři. Ministr dopravy to řekl při návštěvě Hradce Králové.

„Pokud se nedohodneme s těmi majiteli, což stále nevylučuji, tak jsem přesvědčen, že proběhne standardní vyvlastňovací řízení a ta situace by se mohla řešit rychleji a pružněji, než jsme byli zvyklí,“ řekl Ťok k dvěma vyvlastňovacím řízením, která nyní stojí v cestě dálnici. Komunikace bude dále pokračovat z Jaroměře směrem na polské hranice. Z druhé strany se na ni připojí v Královci u Trutnova polská silnice S3.

Urychlení výkupu pozemků pod plánovanou dálnicí prý pomohl urychlit zákon schválený vloni, který umožňuje státu nabídnout za pozemky násobky odhadních cen.

„Dneska díky poslancům dáváme návrh úpravy zákona, který by měl výkupní cenu sjednotit na osminásobku. Řekl bych, že je tu pro všechny otevřené jakési okno příležitosti. Kdo to bude schopen prodat teď, tak ještě má možnost využít té vyšší částky,“ řekl Ťok.

Ministr Ťok potvrdil, že připravovaná dostavba dálnice D11 by neměla mít problém s nedostatkem peněz. „My jsme připraveni, jakmile bude majetkoprávní vypořádání a stavební povolení, zahájit stavbu této důležité komunikace a pokračovat i přesto, že dneska například v těch tabulkách Státního fondu dopravní infrastruktury nejsou,“ řekl Ťok.

Dálnice z Prahy doposud končí před Hradcem Králové. Již čtyři roky stavba nepokračuje, z důvodu nevykoupených pozemků. Motoristé z dálnice sjíždějí přes křižovatku Opatovic nad Labem nebo přes provizorní sjezd u Libišan.

Z Hradce pokračoval ministr Ťok do Dvora Králové, kde se setkal se starostou Ing. Janem Jarolímem a pak se zúčastnil besedy v kině, která se týkala dostavby dálnice. Zvláště lidé v obcích Kocbeře mají obavy, že stavební práce mohou být devastující pro pitný zdroj. Hydrogeologicky má totiž toto území mimořádný vodohospodářský význam. Jedná se o jeden z největších zdrojů kvalitní pitné vody v Královéhradeckém kraji.

Královéhradecký kraj si v roce 2009 objednal studii příležitostí souvisejících s realizací záměru výstavby rychlostní silnice R11 v území obcí Kocbeře a Choustníkovo Hradiště v Urbanistickém atelieru UP-24.

Ing. arch. Vlasta Poláčková v ní na závěr vymezuje tyto hrozby a příležitosti, jež stavba tomuto území může přinést:

 

Hrozby

 

  1. Zhoršení životního prostředí – hluk, smog a prach
  2. Fragmentace krajiny – snížení průchodnosti pro lidi i zvířata
  3. Ohrožení vodních zdrojů
  4. Narušení podhorského venkovského rázu krajiny
  5. Zhoršení dostupnosti vzdálenějších měst veřejnou dopravou – dálkové autobusy pojedou po rychlostní silnici
  6. Snížení odbytu restauracím
  7. Objízdné trasy povedou přes obce – dočasně větší zatížení dopravou než dnes
  8. Tlak na podnikatelské záměry, které znehodnotí krajinu či prostředí sídel
  9. Emise – nemožnost případného přechodu zemědělců na ekologické hospodaření
  10. Nezklidnění stávající silnice i po dostavbě R11
  11. Další pokles automobilového průmyslu – odběratelé plastů z továrny – rušení pracovních míst
  12. Zmenšení plochy orné půdy – ekonomické problémy
  13. Emise – snížení možnosti dodávat ovoce pro kojeneckou výživu
  14. Problémy v zemědělském sektoru – ohrozí většinu pracovních míst

 

Příležitosti

 

  1. Zklidnění hlavní silnice v obou obcích, propojení dnes oddělených částí, vznik centrálního prostoru v Kocbeřích
  2. Komplexní pozemkové úpravy financované z rozpočtu rychl. komunikace – možnost pro vytvoření mezí, remízků, cest apod.
  3. Zlepšení dostupnosti měst automobilem
  4. Příchod investorů

ČTK,jrr

[bsa_pro_ad_space id=3]