O tom, kolik peněz města půjde zpátky na jeho údržbu a kolik na podporu profesionálních sportovců nebo na různé kulturní (propagační) akce a slavnosti, rozhodují zastupitelé města. Jsou to lidé, kteří mají své priority. Jeden by mohl chtít dům pro bezdomovce, druhý třeba MHD zdarma a ten další v předvolebním boji sliboval nový obchodní dům na Krakonošově náměstí. To jsou všechno legitimní tužby. Na základě těchto priorit jsou (nebo by měli být) občany města tito zastupitelé voleni.
Pokud to zjednoduším, tak podle principu zastupitelské demokracie to nyní vypadá, jako by pro „nás“ bylo důležitější (známka patriotismu?) nakoupit další hráčku do „místního“ basketbalového družstva než opravit děravý chodník nebo fasádu na domě (pokud to nebude ve vnitřním městě). Jsou to jistě legitimní priority, nicméně občas zazní názor volající po jejich přehodnocení.
Apel na změnu priorit s ohledem na městskou část Poříčí sepsal trutnovský a poříčský patriot Miroslav Šnajdr. Dopis je určen pro zastupitele, ale není žádný důvod, proč o něm neinformovat i na stránkách Trutnovak.cz.
Vážení zastupitelé,
jsem od roku 1976 obyvatelem města Trutnov. Za pětadvacet let od převratu se město proměnilo, jistě k lepšímu, což potvrdí každý obyvatel Trutnova i návštěvník či turista.
Procházím se po svém městě. Nádhera. Hodně domů se odělo do nových, čistých, barevnějších fasád. Řada komunikací a chodníků je opravena, je položena kvalitní zámková dlažba. Centrální náměstí je „vyšperkováno“ novými povrchy z různých druhů kamene a betonových tvarovek, přibyla socha císaře Josefa II., opravuje se kašna, je tu nové historické osvětlení, městská drobná architektura, všude plno květin (na náměstí i v okolních ulicích). Ke kašně ještě přibudou permoníci.
Nové „luxusní“ divadlo s úpravou ploch kolem budovy. Kruhové objezdy s fontánami, stříkajícími vodotrysky, s nočním osvětlením a záplavou květů a okrasných keřů. Nová dětská hřiště se zahradní architekturou, bezpečnými hracími prvky, oplocením a krytými pískovišti. Cyklostezky, nové mosty, supermoderní sportovní areál, koupaliště s vyhřívanými bazény, krytý bazén s upravenou zelení před vstupem a s dětským hřištěm.
Je zahájena regenerace zeleně a veřejných ploch na Jiráskově náměstí s vodním prvkem, novými lavičkami, s podzemními kontejnery na odpad, výsadbou keřů, trvalek, okrasných trav s lipovým stromořadím a solitérními stromy a osvětlením zabudovaným v chodnících. Všechno stálo (a bude ještě stát) stovky milionů, ale na městu to je vidět. Prima.
Musím domů a přicházím do městské části, kde bydlím. Aha, zapomněl jsem na začátku mého otevřeného dopisu sdělit jeden důležitý fakt. Bydlím v Trutnově, ale „bohužel“ v jeho městské části Poříčí. A to už je úplně jiné město. Taky tady je náměstí s krásným novogotickým kostelem, ale kolem? Asfalt, asfalt, asfalt, „propadané“ chodníky ze starých popraskaných betonových dlaždic, s otlučenými a vyvrácenými kamennými obrubníky. Na lavičkách pod vzrostlými lipami na Asfaltovém, promiňte, Lipovém náměstí posedávají pochybné individuality, večer se park v centru náměstí radši obchází.
Žádné květiny, prošel jsem si Poříčí a k neuvěření, v celém Poříčí není na veřejných prostorách jediná kytka, asi proto, že jich v Trutnově je tolik, na Poříčí už nezbylo. Pokud se tedy do okrasných květin nepočítají kopřivy a lopuchy, těch jsem u chodníků viděl dost.
Dívám se do rozpočtu města pro letošní rok. Žádné investiční stavební akce v Poříčí (něco na provoz, údržbu a účelové prostředky, které zajišťují Technické služby Trutnov s.r.o.), a to zastupitelé schválili letos úctyhodný celkový plánovaný objem investic přes 174 milionů pro celé město Trutnov! Vyfrézovali asfaltový chodník na náměstí a položili finišerem nový asfaltobeton (zase asfalt?), za tři dny bylo hotovo. Ještě že letos moc neprší, při čtení úřední desky můžete stát na hlíně v suchu docela pohodlně. Pěkné.
Něco oprav chodníků se přece v rámci údržby dělá (u školy), no však už by musel silniční správní úřad chodník uzavřít z důvodu závady ve schůdnosti, protože tam šlo o život.
Dětská hřiště (asi tři celkem v celém Poříčí) – staré, ale, pravda, natřené houpačky z ocelových trubek (pozůstatky z dob komunismu), pískoviště bez krytí (snad jsou pobíhající psi a kočky dostatečně disciplinovaní). Ale vlastně zatravněné plochy na náměstí slouží jako dětské hřiště, ale taky jako sportoviště pro děti obyvatelů přilehlých domů, většinou romského původu. Taky to tam podle toho vypadá, papíry, plechovky, lahve. Muselo by se asi denně uklízet. Snad to návštěvníci, třeba z našich družebních měst Kamienné Góry, Šwidnice nebo, nedej bože, z Würzburgu vezmou od hranic „po staré“ cestě rovnou do Trutnova a vysadí je na hlavním náměstí nebo u radnice (buď u nové, nebo u staré, to je jedno, u obou je okolí pěkně upraveno a je tam vzorně a každodenně uklizeno).
Budovy v Poříčí: bytové domy (s oprýskanými fasádami), které se městu ani v několika „vlnách“ nepodařilo prodat.
Pomník města, bývalé kino Odeon. Zchátralá pošta na náměstí s farou. Restaurace Lucerna, nyní prodejna s vietnamskými majiteli, večerka, kde můžeš i v neděli pozdě večer koupit něco ostřejšího k pití.
Některé parcely u náměstí s pozůstatky drátěného oplocení s navěšenými plachtami. Prázdný pozemek na rohu náměstí, dvacet pět let bez využití. Nyní však přece, na okraji se podařilo umístit řadu odpadových kontejnerů (v zimě za rozsvíceným vánočním stromem, pěkný výhled z „našeho“ náměstí).
Doprava – tisíce aut včetně kamionů denně pojíždějících směrem od Úpice nebo zpět od Trutnova a taky od Polska (stále častěji také autobusy s turisty). Vzhledem k mimořádným investicím do dopravní infrastruktury v letošním roce stát opravil povrch vozovky, ale chodníky zůstaly beze změny, dokonce se nikdo ani nezabýval tristní bezpečností na přechodu přes tuto komunikaci na náměstí. Mimořádně exponované místo by snad zasluhovalo zajištění zábradlím, případně kamerami pro stálou kontrolu dopravní situace a dodržování rychlosti (v Mladých Bukách to nakonec šlo).
Ležím v posteli, zavírám oči. Představuji si a sním, že Poříčí je už plnohodnotnou součástí Trutnova a není jen „průmyslovou“ periferií, o kterou mají „vládnoucí“ zájem jen při výběru daní a před volbami. Dožiju se toho? Snad.
[AFG_gallery id=’28‘]
Zlí jazykové tvrdí, že by pomohlo, kdyby se starosta přestěhoval z Volanova s novou kanalizací a novými chodníky do Poříčí. Možná by pomohlo, kdyby se uskutečnilo výjezdní zasedání zastupitelstva města do Poříčí (mohlo by se konat třeba v tělocvičně základní školy) a před zasedáním by se mohli zastupitelé projít po náměstí a přilehlém okolí, ani netrvám na tom, aby zabloudili do známých poříčských zákoutí (kolem nádraží Střed, u garáží u psího útulku, kolem nádraží Poříčí, podél otevřené kanalizační stoky u obilního sila, po chodníku od náměstí směrem k elektrárně a podobně).
Ve snu vidím na stožárech vlát modrou vlajku Trutnova s třemi bílými klíny, symbolizujícími tři hlavní části města: Trutnov, Horní Staré Město a Poříčí. Jen ten „poříčský“ klín je nějak menší než ten Trutnovský, ale to se mi snad jen zdá, to dělá ten nový svěží vítr, který si s vlajkou pohrává.
Bojím se probudit.
Trutnovský a poříčský patriot
Miroslav Šnajdr
Foto: Miroslav Šnajdr
