Známý propagátor architektury Adam Gebrian přinesl nedávno na stránkách Hospodářských novin informaci o obdivuhodném výkonu architektů Barbory Zmekové, Jana Hory a Jana Veissera z ateliéru ORA. Jednalo se o postupnou kultivaci a rekonstrukci domu z konce 19. století ve Znojmě.
Jan Veisser, trutnovský rodák, působí také v komisi pro rozvoj města Trutnova. Zároveň to je jeden z architektů, kteří představili svou vizi, jak dostavět centrum města v nevyužitém prostoru mezi soudem, Uffem a bývalým okresem.
Podle Jana Veissera by centrum mělo být obydlené. Zastavěl by ho městskými domy, v přízemí s obchody a prosklenými výklady, v prvním patře s kancelářemi a v dalších s byty. U autobusového nádraží by postavil i kuželnu a nad supermarketem Billa by zřídil veřejný parkovací dům.
Své představy řešení prostoru představili veřejnosti Jaroslav Voceďálek a Jan Veisser ve foyer Uffa zhruba před rokem. Zeptal jsem se Jana Veissera, jaká byla odezva města na jeho návrh.
“Současný názor města je, že s tímto místem nelze nic dělat, protože část pozemku vlastní soukromý investor, který plánoval odkoupit i zbytek pozemků pro stavbu obchodního domu. Z obchodu nakonec sešlo. Město nyní vyčkává, zda se najde jiný investor, který by byl schopen takovouto stavbu zafinancovat.
Já se ale domnívám, že i za těchto okolností může město určit, jakým způsobem má toto místo vypadat. Problém je mnohem širší. Možná zde ani žádný obchodní dům stát nemá. Toto místo je jedno z prvních, kterým téměř každý návštěvník Trutnova projde a zaslouží si komplexní řešení zahrnující i řešení dopravy, parkování a veřejných prostor. Výsledkem by mohl být důstojný městský prostor s městskými domy, ulicemi a náměstím. Takováto koncepce by měla být definována územní studií nebo regulačním plánem a to bez ohledu na vlastnictví pozemků. Na rozdíl od Červeného kopce nebo Nových dvorů, kde město vlastníkům předem přikazuje i sklon střechy na garáži, zde řešení nechává na budoucím investorovi.”
Možná, že určitá nedůvěra k těmto konceptům by mohla pramenit z toho, že na městě jsou etablováni architekti, kteří tu dlouho působí a mají jinou představu, jakou cestou by se měla výstavba v Trutnově ubírat. Dá se vlastně specifikovat nějaký rozdíl mezi mladým a “starým” architektem?
“Architektura a urbanismus nemá tak jako třeba medicína jasně stanovené postupy. Je tu určitý střet idejí, ale nevnímám jej jako mladí versus staří. Většina “starších” architektů pokračuje v modernistické tradici, kdy základem plánování je vytváření funkčních zón, preferují se solitérní stavby, ideálem je bydlení v zeleni, jinými slovy sídliště. Řeší se hlavně automobilová doprava, oslunění, hygiena. V západní Evropě v současnosti sílí trendy, které jako ideál hlásají klasické město, téměř bez funkčních zón, naopak funkce se mísí. Je to návrat k stavění domů v blocích, které vytvářejí ulice, důležité jsou sociální vazby. Preferují se konverze starších objektů a zastavování proluk před stavěním na zelené louce.
S těmito trendy souzním a hledám způsob jak je aplikovat i na stavění v Trutnově.“
V komisi pro rozvoj města jste asi řešili problém parkoviště před nemocnicí na Kryblici. Bylo tam několik variant, ale zatím asi není na obzoru žádný konsensus. K jakému řešení byste se přiklonil vy?
Současné řešení parkoviště je nevhodné, protože neumožňuje výjezd aut z parkoviště do ulice Gorkého, ale žene zcela zbytečně auta do obytných ulic. Dopravní studie prověřovala možnosti, jak vyřešit parkoviště se závorou tak, aby umožnila obousměrný provoz přes parkoviště z ulice Kryblická do ulice Gorkého. Navržená řešení však přinášení poměrně dramatické zásahy. Podle mě je však nejjednodušším řešením změnit způsob placení za parkování na parkovací automaty, zrušit závoru a obnovit možnost obousměrného průjezdu parkovištěm. Ideálním řešením by bylo zřídit další parkoviště v areálu nemocnice.
Jak se díváte na současné dohady okolo vykupování pozemků od developera na Červeném kopci?
Celá věc je poměrně nepřehledná. Město podpořilo soukromý projekt nové obytné čtvrti na soukromých pozemcích částkou cca 20 mil. a to formou výkupu pro město postradatelných komunikací. Vznikne celkem asi 120 domů. Vychází tedy, že město podpořilo výstavbu každého domu částkou 170 tisíc. Argumenty města, že díky této podpoře mohlo město ovlivnit jak zástavba bude vypadat, jsou zavádějící, protože přesně toto řeší regulační plán, který je závazným vymahatelným dokumentem i bez jakékoliv finanční podpory. Finanční podpora pro tento projekt dle mého názoru nebyla potřeba. Město má samozřejmě právo podpořit jakýkoliv projekt. Mělo by to mít ale jasný přehledný systém, kdy lze podporu dostat a kdy ne. Dle mého názoru by ale mělo přednostně podporovat rekonstrukce, konverze Texlenů a zástavbu proluk v zastavěných částech města, před stavbami na zelené louce.
Jak byste se vypořádal se zadáním, které by poptávalo vizi pro areál na Bojišti?
Nevím přesně jaké jsou současné záměry. Asi bych se snažil areál co nejvíce propojit s parkem. Spíše boural, než stavěl a určitě bych zachoval možnost pořádání větších kulturních akcí jako je hudební festival. Mělo by zde být kvalitnější zázemí pro takovéto akce.
Obyvatelé Bojiště argumentují, že pro velké akce typu festival je kvůli hluku tento areál nevhodný. Co si o tomto názoru myslíte?
Tento víkend jsem navštívil Znojemské vinobraní. Akce hlukem srovnatelná s festivalem Trutnoff se odehrává v absolutním centru města. Myslím si, že tento problém tkví zejména v komunikaci a odsouvat festival ještě dál od centra by byla škoda. Naopak bych podporoval, aby se v rámci festivalu konalo více akcí v ulicích města.
[AFG_gallery id=’30‘]
Když už jsme zpátky ve Znojmě, vraťme se nakonec ještě k rekonstrukci domu, o kterém je řeč na začátku. Často se i pro historické domy doporučuje provádět zateplení. Názory architektů se ale různí. Uvažovali jste o tom, že byste zateplení použili?
U historických budov se zdobenými fasádami je zateplení nevhodné. Hodnota řemeslné práce na zdobných detailech je mnohem vyšší než možná budoucí úspora na energiích. Tuto hodnotu lidé často opomíjí. Ve Znojmě se uliční fasáda nezateplovala, i okna zůstala původní. Jen její zrestaurování ale stálo zhruba milion.
Na závěr rozhovoru připojíme ještě jednu pozvánku.
V rámci dne architektury, dne 3.10.2015 v 14:00 na Krakonošově náměstí v Trutnově, můžete Jana Veissera vidět a slyšet na akci “Procházka – Prvorepublikový Trutnov”. Bude zde společně s historikem Ondřejem Vašatou provázet zájemce na společné procházce po významných stavbách ze začátku 20. století v Trutnově. Zvláštní pozornost bude věnována realizacím jednoho z nejuznávanějších sudetoněmeckých architektů, trutnovského rodáka, prof. Ing. arch. Maxe Kühna.
Ještě předtím se koná v rámci této akce komentovaná prohlídka interiérů UFFA – Společenského centra Trutnovska za účasti ředitele Libora Kasíka. Součástí prohlídky bude i pohled do zázemí pro veřejnost nepřístupných prostor. Sraz je 3.10. v 11:00 před hlavním vstupem do UFFA.
Jan Veisser vystudoval TU Liberec Fakulta umění a architekury. Je spolutvůrce ateliéru ORA (Originální Regionální Architektura), v kterém dnes působí. Má pracovní zkušenosti z předního norského ateliéru Helen & Hard. Pracoval v pražských ateliérech DaM, ADR, Aulík Fišer architekti. Je spoluautorem návrhu, který získal 2. cenu v architektonické soutěži Nové centrum Velké Chuchle, úspěšně se účastnil studentských soutěží (1. cena Zástavba Pod Hády, cena Idnes Young Architect Award 2010, 3. cena Koma – modulární výstavba).
