Jsou okolo parkovací věže pro cyklisty v Trutnově nějaké otazníky?

Podle rozhodnutí většiny zastupitelů je parkovací věž (biketower) za zhruba 13 miliónů korun u autobusového a vlakového nádraží dobrý nápad. Žádná veřejná prezentace tohoto záměru neproběhla. Nicméně dotace je primárně určena na modernizaci přestupních terminálů, což je pro Trutnov poměrně palčivý problém.

Po letech pojízdných „kadibudek“ se na autobusovém nádraží vybudovaly veřejné záchodky, autobusový terminál je však prozatím v nedohlednu. Dotace je přitom zastropována na 60 milionů korun.
Požádal jsem proto v této souvislosti o odborné vyjádření dopravního inženýra Václava Javůrka.

T: „Na zastupitelstvu jste vyjádřil nesouhlas s navrženým řešením parkovací věže. Navrhl jste jiný postup, dle vašich slov praktičtější a levnější. Vzápětí Vás starosta obvinil, že lobujete za jiný projekt a že něco takového nechtěl slyšet. Přivyděláváte si jako obchodní zástupce firem, které řeší bezpečné parkování kol ve městech?“

VJ: „Toto nesmyslné a nepodložené obvinění bylo, tak jako i jiná nepravdivá tvrzení, na zastupitelstvu uvedeno. Přestože jsem se hlásil o další slovo, abych mohl na tuto skutečnost reagovat, nebylo mi to umožněno. Paradoxně se nikdo nepozastavil nad tím, že je zastupitelstvu předkládáno řešení s věží, které na rozdíl od alternativ nenabízí možnost soutěže na dodavatele, ten je totiž u věže dle mých informací jediný.“

T: „Proč se Vám navržený projekt parkovací věže nezdá to nejlepší možné řešení? Město by to stálo velmi málo a ani provoz pro zájemce není drahý.“

VJ: „Protože domů si také nepořídíte mikrobus jen proto, že je na něj sleva a že by se občas hodilo naložit širší rodinu. Obzvlášť když ho nemáte ani pořádně kam zaparkovat. Teď ale vážněji. Myslím, že stupeň rozvoje cyklistiky není v Trutnově tak vysoký, abychom mohli odpovědně říci, že zastupitelstvu předložené řešení s věží, v navrženém místě, je optimální pro její maximální využitelnost. Navržené řešení nevychází z širší koncepce rozvoje cyklistiky, zpracované například ve formě generelu. Dle mého názoru by ale mělo být pro město prioritou spíše zkvalitnění a rozšíření základní cyklistické sítě, zejména stezky podél řeky Úpy, a odstranění neopodstatněných omezení a nebezpečných míst. Nebyl ani proveden jednoduchý dopravní průzkum mapující případnou poptávku po parkování kol. Vznést dotaz na začátek a cíl cesty cestujících na autobusovém a vlakovém nádraží, s doplněním o zjištění ochoty využít případně k části přepravy kolo, když bude bezpečně uloženo, to přece není nijak složitá věc. Navrhoval jsem tedy zastupitelstvu odložit hlasování na září a do té doby posoudit alternativní řešení v podobě cykloboxů. Ty lze ze základního modulu rozšiřovat a jsou přemístitelné. Lze do nich uložit také kočárek a nevyžadují absolvovat pro povolení stavební řízení.“

T: „Na zastupitelstvu Vám ale bylo řečeno, že to již z časových důvodů není možné.“

VJ: „Ano, to je pravda. Jak jsem ale následně zjistil, termín na podání žádosti o dotaci končí týden po zářijovém zastupitelstvu. Tudíž toto tvrzení nebylo pravdivé. Šlo dále pracovat na záměru věže a současně posoudit alternativy.“

T: „Bylo Vám ale také řečeno, že město není ochotno zvolit řešení, které by muselo hradit ze svého.“

VJ: „To byla jedna z věcí, na kterou jsem chtěl reagovat. Dle tvrzení výrobců cykloboxů lze na jejich pořízení rovněž čerpat dotace. Navíc dotační titul, který hodlá město využít, nepožaduje konkrétní řešení s věží, ale poskytuje podporu rozvoji systémů B+R, což jsou i cykloboxy.“

T: „V jaké cenové relaci se pohybují alternativní řešení?“

VJ: „Dle informace jednoho z výrobců je řešení s cykloboxem oproti věži minimálně o třetinu levnější. Při přepočtu na jedno stání vychází stání v navržené věži na částku okolo 100 tis. Kč. Při teoretickém naplnění každého cykloboxu dvěma koly by náklady byly dokonce třetinové.“

T: „Nebylo by vhodné pořádat v těchto odborných případech semináře, které by záměr probraly do větší hloubky, než jak to je možné na jednání zastupitelstva?“

VJ: „Seminář asi není ta správná forma. Záměr byl sice projednán v komisi pro cestovní ruch a komisi pro rozvoj a výstavbu města, ale dle mého názoru nebyl návrh posouzen kvalitně. Prioritou bylo zřejmě získat dotaci a na podobě záměru asi moc nezáleželo. Osobně bych u takovéhoto typu záměru uspořádal veřejnou prezentaci za účasti předkladatele a projektanta a umožnil následnou diskuzi. Ta dává prostor pro lepší vysvětlení návrhu a diskuze mnohdy přinese hodnotné podněty na doplnění nebo úpravu. Mé vystoupení u některých zastupitelů vzbudilo zájem o tuto problematiku, je tedy možné, že město v budoucnu vyzkouší i alternativní řešení. Míst pro jeho využití je ve městě mnoho a do návrhů na umístění může být zapojena také veřejnost.“

Výrobce cykloboxů:

Bikebox

Bike Safe Box

Informace o dotaci

O výstavbě samostatného terminálu u autobusového nádraží se nikdy neuvažovalo

Zastupitele města Trutnov Ing. arch. Michala Rosy (ODS) jsem se zeptal, zda by nebylo vhodnější využít dotaci spíše na stavbu haly autobusového terminálu, čekárny, veřejných toalet, případně menší úschovny kol.

Čtěte také:  Dotace na kotle v Královehradeckém kraji

MR: „Pokud vím, o výstavbě samostatného terminálu u autobusového nádraží se nikdy neuvažovalo. Počítalo se s tím, že terminál bude součástí objektu v prostoru dnešního parkoviště u soudu. Ve studiích, které v minulosti vznikly, se vždy s terminálem počítalo.

Proto nebyl nikdy projekt samostatného terminálu zpracován a nežádalo se ani o dotaci. To, že biketower, o jehož umístění v Trutnově se již nějakou dobu jedná, bude podpořen ze stejného dotačního titulu, je náhoda. Spojovat tyto dvě nesouvisející věci je účelové a nedává to smysl.

Osobně zastávám názor, že koncepci plochy parkoviště u soudu a plochy AN je třeba vnímat jako jeden celek. Věřím, že Trutnovu by stačilo nádraží na poloviční ploše, než je dnes, pokud bude dobře uspořádané. Zbylá plocha by se mohla využít jiným způsobem. K tak radikálnímu řešení však ještě doba nedozrála a myslím si, že je lepší se bez terminálu ještě chvíli obejít než jej nevhodně umístit ke stávajícímu nádraží.

Naopak umístění biketoweru u AN považuji za záležitost s krátkým horizontem, a proto ho jako pokus o dobrou věc, kterou podpora cyklodopravy je, podporuji a vítám. Podstatné pro mě je i to, že se zřejmě podaří umístit věž mimo osu Promenády,“ říká architekt Rosa.

Město potřebuje koncepci cyklistické dopravy

„Určitě lze ocenit, že se město začíná zajímat o cyklistiku a její podporu. Tato úschovna kol bude jistě pro cyklisty přínosem, není však samospasitelná a možná budí přehnaná očekávání,“ říká naproti tomu další oslovený architekt, Ing. arch. Jan Veisser.

„To, co město zejména potřebuje, je koncepce cyklistické dopravy a její postupné naplňování. V rámci akce Městské zásahy jsme objevili řadu krizových míst – bariér, jako např. přístup cyklistů k průmyslové zóně, chybějící pokračování bezpečné cyklostezky ze Zelenky směrem na hory, cesta směrem na Dolce, do Bohuslavic. Postupné odstraňování bariér může cyklistice výrazně pomoci. V mnoha městech se rovněž úspěšně rozvíjí sdílení kol, i touto cestou by se mohla podpora města ubírat. Dluh, který má město vůči cyklistům, je obrovský. Nejvíce zarážející je však umístění věže – uprostřed cesty, rušící krásné nábřeží. Doufám, že se toto umístění povede ještě změnit.“

Nadšení z „cyklodomů“ mezitím trochu vyprchalo i z Hradce Králové, kde byla cyklověž postavena již v roce 2013.
Ještě před rokem měla hradecká radnice velké oči. Nyní zjistila, že lidé plně využívají jen cyklověž u nádraží, která byla první svého druhu v Česku. Za vystřízlivěním představitelů města je parkovací dům, který vloni vyrostl u obchodního centra Futurum.
„Mám z něj smíšené pocity. Když jsem se tam byl podívat naposledy, byla v něm zaparkována asi čtyři kola. Přitom jsme si od takovéto lokality slibovali víc. Opatrnost při budování dalších je proto na místě,“ vysvětlil změnu plánů primátor Zdeněk Fink (HDK) před rokem pro hradeckou mutaci iDnes.cz