Jeden den v Shelteru

logo uMůj pracovní den začíná brzkým vstáváním, na které jsem si již za ty měsíce zvykla. Otevřením hlavních dveří RIAPSu v 6:45 na mne dýchne atmosféra mého povolání a vyšplhám se do nejvyššího patra budovy, do Shelteru. Abyste tomu rozuměli, pracuji v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež (NZDM) Shelter RIAPS v Trutnově. Otevírám kancelář a na pracovním stole zapnu notebook a v kuchyni konvici na ranní kávu. Ráno se v kanceláři scházíme ve třech, kolegyně Anička, Káťa a já. Lucka, která chybí k tomu, aby byl náš tým kompletní, chodí až odpoledne. Hned po ránu řešíme záležitosti z předešlého dne. Zapisujeme docházku do databáze v počítači a řešíme aktuální situace klientů.

Na řadě je dokončování dnešní prezentace v rámci preventivního měsíce. Duben mám ve své režii já a nese se v duchu alternativního způsobu života. Klienti měli možnost nahlédnout do témat různých subkultur, se kterými se setkáváme čím dál častěji. Konkrétně Rastafariáni, Skinheads, Punk a celkem neznámá subkultura Cosplay. Neopomněla jsem i alternativní formy stravování a alternativní druhy školského systému.

Kolegyně Anička již třetí týden od samého rána komunikuje se základními i středními školami v Trutnově. Do každé školy umisťujeme nástěnku s prezentací naší služby. Chceme se tak dostat do povědomí dětí a mladistvých tady v Trutnově. Žáci i studenti se tam dozví, kdo jsme, proč tu jsme i kde nás najdou.

Káťa jako vedoucí naší služby komunikuje s ostatními službami v rámci celého RIAPSu a vyřizuje formální věci. Jsme totiž jedna ze čtyř sociálních služeb RIAPSu (Manželská a rodinná poradna, Kontaktní centrum, Stacionář a my NZDM). Do RIAPSu také spadá jedna zdravotní služba a to Ambulance psychiatrie, klinické psychologie a adiktologie. Zrovna se chystá na další preventivní měsíc ve své režii. Ten se bude nést ve znamení Zdravého životního stylu, závislostí a nemocí. Chce dětem osvětlit, co to jsou poruchy příjmu potravy, jak by se měl člověk stravovat a hýbat a spoustu dalších informací.

shelter_2

Další kolegyně Lůca přichází těsně po té, co nám končí polední pauza. Lůca zařizuje náležitosti ohledně preventivní lekce. Pojedeme totiž do Dětského domova se školou ve Vrchlabí realizovat lekci o šikaně a kyberšikaně. Jelikož ale víme, že nejvíce si člověk odnese, když si věci prožije, plánuje preventivní lekci interaktivní, aby se děti aktivně zapojily.

Ještě se domlouváme na programu dne anebo probíráme možnosti a postup konkrétní připravované akce, která se koná v nejbližší době. Je 13:00 a zvoní první klienti. Aby se k nám klient dostal, musí najít vchod C, který je zezadu budovy RIAPSu a zazvonit na zvonek Klub pro mládež (15 – 26 let) či Klub pro děti (6 – 14 let). Zvonek máme proto, abychom věděli, kdo se pohybuje po budově. S dětmi se hned dáváme do řeči a zjišťujeme, co ve škole, co nového doma apod. Máme zde totiž pravidlo, že pokud nejdou ten den do školy, nesmějí do klubu, což je prevence proti záškoláctví.

Pravidelným klientem je i A., dochází téměř každý den a díky rozhovoru u stolního fotbálku s pracovnicí si klient sám uvědomil a přišel se zakázkou najít si práci. Jeho klíčová pracovnice je Káťa a ta mu nabídla pomoc při sepisování aktuálního životopisu a společně zvážili nabídky zaměstnání. V práci je spokojen. Káťa s ním také řeší i jeho dluhy a formu splácení.

shelter_1.jpgAnička se věnuje klientovi B., který by chtěl získat řidičské oprávnění, ale nerozumí všem náležitostem a nemá nikoho, kdo by se s ním učil. Anička ochotně otevírá učebnici autoškoly a na počítači hledá zkušební testy. Pak přichází klientka, kterou trápí rozchod s přítelem a další a další.

V tu dobu se v druhém klubu Lůca věnuje klientovi C., který nutně potřebuje doučování. Pravidelně spolu čtou a vypracovávají společně domácí úkoly. Klient bohužel nemá doma vhodné zázemí a ani nikoho, kdo by se mu věnoval.

Já se věnuji klientovi D., ten přichází hodně skleslý a smutný. Vypadá to dokonce, že bude brečet. Hned mu nabízím útočiště, naší poradenskou místnost, kde se můžeme bavit v soukromí. S úlevou přijímá a já řeším rodinné problémy. Klientovi se rozvádí rodiče a on si myslí, že za to může on. Doma se s ním o tom nikdo nebaví a tak ničemu nerozumí.

 

Během pomoci a poradenství ostatní klienti hrají všechny možné hry. I skrze ně k nám získávají důvěru, která je tolik potřebná, aby se nám vůbec svěřili. Hrají stolní hry, například Activity, Ubongo, Monopoly, ale tak šipky, stolní fotbal, ping pong a kulečník. O zábavu je vždy postaráno. Když je hezky, tak jdeme ven, zahrát si fotbal, vybíjenou, kroket nebo chytat balanc na slack-line. Dnes ale prší. Ani se nenadějeme a je skoro 18 hodin. Rychle balíme, uklízíme a loučíme se s dětmi, s tím, že se uvidíme zase zítra.

Za NZDM Shelter

Mgr. Zdeňka Hejná

Write a Comment

view all comments

Your e-mail address will not be published. Also other data will not be shared with third person. Required fields marked as *