Zatímco Jiráskovo náměstí ve své současné podobě prakticky zanikne a na jeho místě by měl být vybudován zcela nový koncept, Krakonošovo náměstí se už delší dobu vrací zpět do své historické podoby z 20. století.
Jednou z posledních rekonstrukčních aktivit je právě dokončená oprava Krakonošovy kašny, které se dostalo nového utěsnění, výměny rozvodů vody, stabilizace kamenných prvků, ale i nových soch permoníků, které se do dnešních dnů nedochovaly.
Slavnostní odhalení Krakonošovy kašny po její rekonstrukci a doplnění původní sochařské výzdoby se bude konat v sobotu 12. září 2015 v 10.00 hodin na Krakonošově náměstí.
Historie Krakonošovy kašny na stejnojmenném náměstí sahá až do roku 1892, kdy ji nechal vystavět tehdejší starosta dr. Flögl. Podnět na její vybudování však přišel již o 6 let dříve, a to od sochaře Franze von Poenningera, autora sochy císaře Josefa II., která je na Krakonošově náměstí také umístěna. Vzhledem k omezenému rozpočtu na zhotovení kašny se dr. Flögl rozhodl využít místní umělce. Osloven byl proto učitel kreslení z trutnovské reálky, prof. Josef Kirschner, který během krátké doby vypracoval první návrhy kašny a sklidil s ním obrovský úspěch. „Starosta Flögl měl jasnou představu o tom, jak by výzdoba kašny měla vypadat. Socha Krakonoše na skalisku s rozevlátým pláštěm měla připomínat pohádkovou postavu. Nedílnou součástí byli i čtyři permoníci,“ vysvětluje historickou podobu Ivan Adamec. Na jaře v roce 1890 tak byl připravený návrh na realizaci.
„Zahájení výstavby ale trvalo více než rok, kvůli neshodám s iniciátorem celého projektu, sochařem Franzem von Poenningerem. Nakonec vše dospělo ke zdárnému konci a kašna byla 16. července 1892 dokončena a předána městu pro veřejné užívání,“ uvádí v tiskové zprávě starosta města I. Adamec a doplňuje, že celkové výdaje na výstavbu se tehdy vyšplhaly na 16 085 zlatých a 47 krejcarů a Rakouský krkonošský spolek přispěl na sochu Krakonoše částkou 1317 zlatých a 82 krejcarů. „Kašna byla podle návrhu zhotovena ze žuly z oblasti Šluknovského výběžku. Část, která není vystavena vodě, pak byla vyrobena z bílého pískovce z nedalekých Čížkových kamenů,“ vysvětluje Adamec.
Především netěsnost kašny, která byla problémem už krátce po jejím vzniku, ale také iniciativa občanů pro obnovu soch permoníků a jejich navrácení na kašnu, vedla k rozhodnutí radnice o rekonstrukci. „Vedle kompletní výměny rozvodů vody je provedeno především nové utěsnění nádrže a jsou důkladně očištěny a nakonzervovány veškeré kamenné prvky. Sanovány byly i drobné praskliny žuly a byly zatmeleny spáry mezi jednotlivými kamennými díly,“ upřesňuje Adamec. Sochařská výzdoba, která se v původní podobě do současnosti nedochovala, je již nyní z části tvořena bronzovou kopií sochy Krakonoše z roku 2001. „Permoníci částečně kašnu zdobili ještě v polovině 60. let minulého století, do současnosti ale nezbyl žádný. Chybějící dvojice permoníků byly proto vymodelovány podle dostupné fotodokumentace a budou také odlity do bronzu,“ říká Adamec.
Předchozí permoníci byli zřejmě někdy v šedesátých letech rozkradeni. Zásluhu na tom, že se na kašně objeví znovu jejich kopie, mají především trutnovští patrioti Ivan Zimmel, Václav Jirásek, Miloš Trýzna a Miroslav Šafařík. Právě oni shromáždili dobovou dokumentaci i snímky, podle kterých trutnovská sochařka Paulina Skavová vytvořila věrné kopie, a byli to také oni, kdo museli město přesvědčit o tom, že má smysl permoníky na kašnu vracet. Pokud by se Trutnovu investice do permoníků zdála nadbytečná, byli nadšenci ochotni uspořádat ve městě sbírku, ze které by se výroba replik následně financovala.
To nakonec nebylo třeba a permoníci jsou již na místě a čekají na své odhalení. Jak budou artefakty vypadat, se mohli zájemci podívat na FB profilu fotografa Miloše Šálka. S nepochopením se v některých případech setkala věrnost originálu, tedy německé popisky u permoníků.
Rekonstrukci kašny provedli Technické služby Trutnov a celkové náklady činily 2,9 milionu korun.
