Beseda v Muzeu Podkrkonoší Trutnov: Vzpomínání na Karu.
Jak se vlastně zrodil gigant a chlouba komunistického režimu Kara, kožešnický kombinát? Hlavním faktorem byla centralizace řemeslné výroby do průmyslové dělby práce. To přineslo velkou míru produktivity a tím pádem i zisk. Řekl na úvod besedy “Vzpomínání na Karu”, Josef Vik (1932).
JJosef Vik ve svém vyprávění několikrát vyzdvihl obětavost zaměstnanců podniku, kteří se se svou Karou často ztotožňovali. Důkazem toho byla i skutečnost, že velká část účastníků besedy s Josefem Vikem byla právě z řad bývalých zaměstnanců Kary.
[su_youtube_advanced url=“https://youtu.be/7-6_QUPNwvw“ width=“700″ rel=“no“ modestbranding=“yes“][/su_youtube_advanced]
Na začátku besedy popsal Vik způsob, jakým Kara vznikala, jak vypadaly počátky výroby, problémy které podnik provázely a také způsob, jakým je tehdejší spolupracovníci řešili. Tehdejší vedoucí reklamy a propagace se také podělil o své zážitky a zkušenosti s pořádáním expozic.
Josef Vik byl v letech 1957-1991 zaměstnán v Kaře jako výtvarník a vedoucí reklamy a propagace. Přesto se ve svých slovech často vracel k náročné práci dělníků v podniku. Práce v prvovýrobě byla totiž velmi těžká. Pracovníci zde byli zařazeni do stejné kategorie jako horníci. V některých výrobnách byla práce zdraví vyložené škodlivá. Dělníci byli vystaveni působení různých agresivních chemických sloučenin, v prostředí se také dařilo nejrůznějším plísním.
Podnik měl však štěstí na dobré vedení a klima té doby, kdy ještě byla zvířata považována za věc, kterou lze podobně jako dřevo nebo nerosty využít k výrobě předmětů denní potřeby člověka.
[su_carousel source=“media: 3682,3681,3680,3679,3678,3677,3676,3675,3674″ link=“lightbox“ width=“340″ height=“400″ items=“2″ scroll=“2″ title=“no“ mousewheel=“no“][su_carousel source=“media: 3451,3452,3453″ link=“lightbox“ width=“360″ height=“400″ items=“2″ scroll=“2″ title=“no“ mousewheel=“no“][/su_carousel]
Dnes už chov zvířat na kožešiny přímo či nepřímo zakázalo deset evropských zemí, v dalších zemích se zákaz chystá.
Původní Kara skončila v likvidaci někdy okolo roku 1998. Pomyslné žezlo kožešinového krále převzal Zdeněk Rinth. Ten začínal v Kaře před čtyřiceti lety jako praktikant. Z podniku odešel v roce 1990 z postu obchodně výrobního náměstka a založil si vlastní firmu Bohemia Pelli, která prodávala kožešiny. V roce 2003 koupil Rinth značku KARA za několik milionů. Současná KARA Trutnov a.s. je generálním sponzorem trutnovského ženského profesionálního basketbalového týmu.
Dojem ze zajímavé přednášky snižovala snad pouze skutečnost, že muzeum nevlastní dostatečně kvalitní prostředky k ozvučení, takže místy nebylo řečníkovi dobře rozumět.
V případě kvalitního ozvučení a případného audiozáznamu by mohla být činnost muzea přiblížena mnohem většímu okruhu trutnovských obyvatel.
Na besedě nechyběl ani dlouholetý místní kronikář, historik a autor více než padesáti městských kronik Antonín Just. Jeho knihu Z historie Trutnova trochu jinak z roku 2009 Josef Vik ilustroval.
Beseda proběhla ve čtvrtek 19. 11. 2015 od 17:00 hodin a zúčastnilo se jí 81 návštěvníků.
