„Kauza nikáb“, aneb jak se stát z obyčejné učitelky mediální kometou

Návod: Jak se stát z obyčejné učitelky matematiky mediální kometou.

Chcete se v Česku stát mediální kometou? Tady je návod. Pokud učíte ve škole, vezměte si na sebe do hodiny černý hábit (a je jedno, že je to jen názorná pomůcka a vy jste emancipovaná žena, která by v něm jinak nevydržela ani pět minut), vyfoťte se ve třídě, pověste to na web a čekejte.  I když v době dnešní hysterie, která nevládne jen v Česku, možná bude stačit třeba jen šála nebo šátek na hlavě. A třeba ani nebude muset být černé barvy, postačí puntíkovaný či kytičkovaný, co je ve skříni. Co se stane? Nějaký cvok, který si plete páté přes deváté a ve škole se asi moc dobře neučil a dlouho tam nebyl, usoudí, že je to špatně a vaši fotku s patřičně nenávistným komentářem pošle po síti. Prý tím šíříte nenávistné náboženství! Že je výuka s tématem islám, kde se ukázka oděvu vyloženě hodí, v osnovách pro základní školy? To on netuší. Že vyučování je od dob socáče úplně někde jinde a užívá názorných pomůcek, zážitkové metody a nutí ke kritickému myšlení? Jak by to mohl vědět. Ale který bulvár by se nechytil jeho patřičně okomentované fotky učitelky v černém nikábu !

A začne kolotoč. Rádio, televize, noviny, internetové servery. Někteří se ptají, jak to bylo, někteří prostě jen otisknou, co si zrovna vymyslí. A diskuse se rozjíždí. Někteří dští síru, až se jim od huby práší, jiní vám píšou, ať se držíte, kolegové z jiných škol posílají fotky, že to dělají také tak, kolega dějepisář z asi nejprestižnější naší školy PORG dodává, že to dělá obdobně,  ředitel školy se za vás bije, starosta města to označuje za mediální humbuk, vyjadřuje se inspekce, ministryně školství, Katedra Pedagogiky UJEP chválí za odvedenou výuku, stejně tak kolega z Univerzity Palackého, poslanec Parlamentu ČR vám píše SMS, že by vás chtěl za kolegyni, bývalí kolegové z médií volají : „Vítej v bulváru!“

Tisíce diskutujících, desítky tisíc poslechů vašeho rozhlasového rozhovoru na internetu, hlavní zpráva dne v jedné z televizních stanic, školní web na roztrhání. Konec návodu.

A na závěr jeden paradox. Učím hlavně matematiku (dějepis vůbec ne) a v oné hodině jsem 5 minut dělala pouze figurantku pro ukázání nikábu. Takže si teď umím velmi dobře spočítat, co sil mě ta jedna příprava na hodinu paní kolegyni dějepisu stála! Ale já si to vyberu. Až budu učit třeba Pythagorovu větu, bude se muset převléci za tohoto světoznámého filozofa a přijít mi do hodiny. To bude šrumec!