Splnil jsem si životní sen, řekl Trutnováku Vladimír Jirouš z Josefova. Tento splněný sen má rozměry 5,5 krát 6,2 metry, je vyrobený z polystyrenu, potaženým sádrou a nabarvený. Jedná se o model pevnosti Josefov. Model vyráběl Vladimír Jirouš 4 roky, 4 měsíce a 25 dní. Nad modelem strávil tisíce hodin a velkou oporou mu v jeho práci byla manželka. Ta mu do dílny nosila i obědy, aby nemusel práci na modelu přerušovat.
V sobotu 30 května bylo tedy dílo dokončeno a zájemci se na něj mohli přijít podívat do Bastionu IV, ve městě Josefov. Každému kdo se přišel podívat, se tak nabídla unikátní možnost vidět celou pevnost Josefov v podobě, jakou mělo v době své největší slávy, okolo roku 1850. [AFG_gallery id=’7′] „Začal jsem prací na Bastion IV, kde se právě nacházíme. Pak jsem pokračoval hlavním opevněním a později jsem to střídal, někdy opevnění a někdy budovy. Občas jsem si práci bral i na chalupu.“ Směje se V. Jirouš.
Vladimír Jirouš, stejně jako několik dalších umělců patří k členům občanského sdružení Společnost Retranchement No. XVIII, které vzniklo v roce 2001, ale ve své podstatě sdružuje zájemce o vojenskou historii již od roku 1988. V současné době sdružení obhospodařuje hradební příkop před Bastiony I a II s částí kryté cesty a Kurtinu I-II, což představuje plochu asi 20 000 m2.
Josefov (původně Ples) je unikátní pevnostní město. Rozsáhlé podzemní chodby přijeli tehdy vykopat kutnohorští a slovenští havíři. Pevnost byla dokončena v roce 1787 . Jak Trutnováku sdělil V.Jirouš, chodby jsou součástí pevnosti a jedná se o 43 kilometrů a 700 metrů. Do dnešní doby se zachovalo zhruba 37 kilometrů. „Já bych rozdělil průchodnost chodeb na několik kategorii. První kategorii můžete projít v polobotkách. Do druhé si budete muset vzít holínky a do té třetí si vezmete matračku, na které budete plavat,“ řekl s úsměvem V. Jirouš.
Model pevnosti je určitě důvodem pro návštěvu Josefova, který má svou specifickou atmosféru starých časů. Josefov ztratil status pevnosti již v roce 1888. Vojenská posádka zde však zůstala i nadále. Nicméně hradby již nikdo neudržoval a postupně byly zbourány pevnostní brány 1891, 1904, 1905, a rozebírány pevnostní objekty. Ve 20. století byla většina původních pevnostních objektů různě upravována a přestavována pro armádní i civilní použití. V důsledku těchto úprav došlo k další devastaci některých unikátních vojenských staveb. Tato likvidace pevnostních objektů se zastavila po r. 1950. Josefov byl v roce 1949 administrativním rozhodnutím sloučen s Jaroměří. Zdroj na wikipedii uvádí, že po roce 1960 sem byli stěhováni sociálně problémoví občané. V souměstí prý dnes neexistuje reálná politická síla pro záchranu tohoto unikátního pevnostního objektu.
Během první světové války zde byl zajatecký tábor, většina kasárenských objektů stále sloužila rakousko-uherské armádě. Objekty zajateckého tábora využila haličská armáda a uprchlíci z Ukrajiny. Následně zde byl do roku 1924 internační tábor. Velkou část vojenských staveb až do roku 1995 využívali vojáci československé a v letech 1968-1991 i sovětské armády. Po opuštění armádou a postupném předání do rukou města se pro velkou část objektů nepodařilo nalézt nové využití, dochází k jejich devastaci a rozkrádání zařízení. Vzhledem k rozlehlosti, specifickému dispozičnímu i objemovému řešení většiny bývalých vojenských objektů je jejich revitalizace velmi problematická (především dělostřelecká kasárna a vojenská nemocnice).
Prohlídky dokončeného modelu Josefova se zúčastnil i prezident České republiky Miloš Zeman. Alespoň tedy symbolicky, ve formě řezbářského artefaktu z dílny sdružení.
